Jolana Voldánová: Jídlo si nevyčítám

26.3.2009 12:12

Nedávno oslavila čtyřicáté narozeniny, a ani náhodou na to nevypadá. Doma má manžela, tři děti a k tomu Jolana Voldánová zvládá pracovní kolotoč povinností souvisejících s profesí moderátorky hlavní zpravodajské relace na ČT1. Jak je na tom se zdravým životním stylem?

* Co si představíte pod pojmem dieta?

To je „hrůzná“ představa! Nesmět se najíst, počítat kalorie, vážit si jídlo, zapomenout na všechno, co je dobré, a tedy tučné nebo sladké, tudíž nezdravé… Nejíst od šesté večerní a do postele jít pro jistotu už v devět, střídat „kytičky a zvířátka“, a hlavně: začínat pořád zas a znovu, protože se to nedá vydržet! To je noční můra těch, kteří kdy nějakou dietu drželi. Takže v podstatě všech. Nemám pravdu? :-)

* Držela jste ji někdy vy sama?

Jak jinak. Všechny ty, které jsem vyjmenovala. A možná i nějaké další…

* Spáchala jste nějakou dietní „šílenost“, třeba kvůli chlapovi?

Překvapivě asi ne. Nejčastěji jsem hubla do plavek, po dětech, protože jsem se na sebe nemohla ani podívat, zpravidla tedy kvůli vlastním pocitům. Ale vlastně ano! Hubla jsem kvůli Tománkovi, tedy mému tanečnímu partnerovi ze StarDance. Na začátku jsem se cítila provinile, že má se mnou takovou dřinu pokaždé, když mě chce zdvihnout nebo poponést. Hrozně u toho funěl, i když dělal, jako že nic. Tak jsem si slíbila, že zhubnu. A ani jsem nemusela. Poprvé a zřejmě i naposledy letěla kila dolů sama, protože míra pohybu byla taková, že bych v té době klidně mohla jíst denně svíčkovou se šesti!

* Vždycky, když vás vidím, vypadáte skvěle. Na rovinu: co je za tím za trik?

Triků znám spoustu, ale přišla jsem na to, že zlatá střední cesta je ta pravá. V podstatě si nic neodpírám, ale nejím bezmyšlenkovitě, od všeho tak půlku a častěji, než jsem byla zvyklá. A když mám za sebou nějaký „opulentní“ den, ten další přibrzdím, třeba vynechám přílohy. Dá se tím docela dobře udržet váha. Jo, a pozitivní myšlení, to s tím jde ruku v ruce. Jídlo si rozhodně nevyčítám a nijak se za něj netrestám!

* Kterého svého „stravovacího hříchu“ se nikdy nevzdáte?

Občas si neodpustím oblíbené smetanové omáčky. Ty prostě zbožňuju. A pak tvarohové ovocné knedlíky. Bez těch bych žít opravdu nechtěla a nemohla. :-)

* Jaké věci budete mít vždycky doma v lednici?

Děti jogurty, já sýry, můj muž pršut a oba dohromady nějaké lahodné víno.

* Co vy a biopotraviny?

Ráda kupuju maso v biokvalitě, sýry, případně ovoce a zeleninu. Občas zajdu do obchodu s bioprodukty a koupím tam třeba med, ořechy, luštěniny… To mám ráda.

* A pohyb: ano, nebo ne?

Ale ano, ačkoli nejsem žádný extrémní sportovec. V zimě lyže, v létě turistika a plavání. Občas tenis. A mám výhodu, že stále ještě tancuji při různých příležitostech, takže v plesové sezoně mě udržují v kondici pravidelné tréninky. To je příjemná výhoda.

* Kam si chodíte pro energii?

Jak kdy. Někdy mě nabije zajímavá práce, knížka, film nebo divadelní představení. Ale nejradši jsem s dětmi někde venku, na zahradě, výletě, na horách, u moře… Takže už nedočkavě vyhlížím jaro a těším se na sluneční paprsky. To jsou moje spolehlivé dobíječe.

BUĎ, ANEBO

Svíčková, nebo losos? Svíčková. Pokud si opravdu musím vybrat, tak s těžkým srdcem pošlu lososa „do kopru“ a vyberu si svíčkovou :-)

Káva, nebo čaj? Asi káva, ačkoli dobrým čajem taky nepohrdnu.

Hory, nebo moře? V zimě hory, v létě moře.

Kolo, nebo jóga? Tak to rozhodně jóga. Kolo mě moc nebere.

Čokoláda, nebo zmrzlina? Čokoláda. Na celé čáře.

JANA POTUŽNÍKOVÁ