Stále v kondici

15.9.2009 11:23

Dříve závodně sportovaly, dnes se udržují v kondici, aby nemusely řešit problémy s váhou. Jakmile totiž jednou ve sportu polevíte, tukové buňky se rychle začnou množit... Na příkladu tří žen vám ukážeme, co dělat, abyste si udržely postavu, i když už se sportu nevěnujete tolik jako kdysi.

Pár faldíků navíc mají mezi profesionálními sportovci snad jen sumisté nebo koulaři. Jinak je to docela pěkné pokoukání – hezky vyrýsované tělo, samá šlacha a sval. Stojí za jejich štíhlými postavami opravdu tolik dřiny a odříkání? Ochutnali vůbec někdy svíčkovou s knedlíkem, vepřo knedlo zelo nebo obyčejný smažák? A co se stane s jejich organismem, když s vrcholovým sportem skončí? To jsme zjistili v miniprůzkumu se třemi bývalými sportovkyněmi.

KATEŘINA NEUMANNOVÁ

Bývalá běžkyně na lyžích – dnes pracuje ve sportovním marketingu * Kolik času z roku jste věnovala tréninku a závodům a kolik času jste jen odpočívala nebo měla volno? V každém ročním období to bylo jiné, ale opravdu volno jsem měla pouze po skončení sezony, tedy v dubnu, a pak jeden týden v létě na dovolenou. Jinak jsem trénovala v průměru 2–3x denně a volné chvíle věnovala odpočinku či renegeraci. * Trénovala jste pouze na běžkách, nebo jste svůj trénink kombinovala i s jinými sporty? Celou zimu jsem využívala hlavně běžky, k nimž jsem přidala posilovnu a kondiční běh. Od jara do podzimu jsem trénink doplnila o běh, kolo a kolečkové lyže. * Přizpůsobovala jste svému závodění také jídelníček? Nikdy jsem nepatřila k těm, kteří by měli přesný plán, kterého by se doslovně drželi. Nicméně v době tréninku jsem stravu přizpůsobovala. Když jsme netrénovali v domácích podmínkách, tak se občas také stalo, že jsme museli sníst to, co nám dali.V období závodů jsem pak měla sestavený speciální plán od Petra Havlíčka, a to hlavně na výživové doplňky. V období volna to bylo samozřejmě zase volnější. * Nyní už se sportu závodně nevěnujete, oddechla jste si? Fyzicky určitě, teď musím zase více zapojovat hlavu. Nicméně jsem se závoděním skončila v době, kdy jsem si lyže ještě tolik nezošklivila, takže si pořád ráda zalyžuju. Dnes si kromě běžek dopřeju i sjezdové lyžování. Když mám jen chvilku volna, ráda se proběhnu, a když ho mám víc, vyrazím na kolo, věnuju se golfu, horské turistice a po letech jsem se vrátila k windsurfingu. * Jak se nyní udržujete v kondici? Vrcholově jsem sportovala více než 15 let, takže ani po dvou letech od konce závodění moje tělo na pohyb nezapomnělo. Oproti vrcholovým sportovcům dnes už nejsem ve formě jako dřív, ale když to zase srovnám s normálními lidmi, kteří rádi sportují, tak jsem na tom s kondicí docela dobře. * Musela jste někdy držet dietu? To víte, že ano. Bylo to ale spíše v době, než se mi narodila dcera, nebo v období puberty a dospívání. Teď na takové věci nemám čas. * Mohla jste jako vrcholový sportovec hřešit v jídle a dovolíte si to nyní? Vzhledem k tomu, že jsem denně trénovala pět hodin i více, mohla jsem si dopřát dost jídla a neměla jsem zakázáno ani sladké. Dnes už si mohu dopřát skleničku vína, šampaňské nebo pivo. A když mám na něco chuť, tak si to také dám. —-

LUCIE ŠILHÁNOVÁ

Bývalá plavkyně – dnes moderátorka Evropy 2 a Sportu 21 na Nova Sport

* Kdy jste se závodním sportováním začala a proč jste si vybrala právě plavání?

Vodě jsem přišla na chuť možná později než ostatní, udržela jsem se na ní až v nějakých sedmi letech. První tempa, která byla podobná těm plaveckým, jsem pak udělala asi o rok později. To už si mě na školním plavání vyhlédli trenéři z mladoboleslavského plaveckého oddílu, a právě tam má kariéra začala. Tréninků postupně přibývalo, až jsem si chvílemi připadala jako ryba. Dvě a půl hodiny ráno ve vodě, odpoledne posilovna a pak další dvouhodinová fáze v bazénu. Každý víkend závody, a když nebyly, jelo se na soustředění, kde jsme ve vodě trávili ještě více hodin.

* Jak jste se tehdy stravovala?

Do doby, než jsem začala plavat na vrcholové úrovni, jsem jídlo absolutně neřešila – snědla jsem úplně všechno a čím větší porce, tím lepší. Potom jsem samozřejmě měla jídelníček sestavený. Teď už jsem zase u prvního modelu.

* Jak se udržujete v kondici nyní, sportujete často?

Poté, co jsem s vrcholovým sportem skončila, jsem měla asi roční pauzu – nedělala jsem nic, a to doslova, nikdo mě nedostal ani do bazénu, ani nikam jinam. Pak už mi ale pohyb zase začal chybět a dnes můžu říct, že pokud si alespoň třikrát v týdnu nezajdu zacvičit, zahrát squash nebo si nejdu do bazénu zaplavat, jsem nesvá. Dokonce jsem zašla tak daleko, že jsem si dala pražský půlmaraton. Přemýšlela jsem i nad celým maratonem, ale to mě rychle přešlo. Po uběhnutí více než 21 kilometrů po asfaltu jsem se dva dny nemohla hýbat, po maratonu bych už asi nefungovala nikdy.

* Musíte si hlídat váhu?

Tím, že teď opravdu pravidelně cvičím, jsem na váhu už pěkných pár měsíců nevlezla. Ono to je lepší, mám klid. Když cítím, že mi začínají být těsnější džíny, přidám běhání. Už mám ověřené, že to jediné u mě na shazování zabírá, i když v oblibě ho moc nemám.

* Zahřešíte si občas? Jíte pravidelně?

Hřeším dost často, párkrát už se mi dokonce stalo i to, že jsem si ve tři ráno dala bramborový salát s řízkem. To se jen tak nevidí. Co se vaření týká, vařím ráda, ale pro druhé. Když jsem sama a přepadne mě hlad, málokdy si něco uvařím, to jsem pohodlná a raději dám přednost profíkům v restauraci.

---

ZUZANA BIČÍKOVÁ

Bývalá atletka (hlavní disciplína skok do dálky, sprinty) – nyní fitness trenérka a lektorka Power Plate * Kolik let jste závodně sportovala? Ještě než jsem začala s atletikou, jezdila jsem šest let závodně na běžkách. S atletikou jsem se setkala na základní škole, ale systematický trénink jsem poznala až na Sportovním gymnáziu v Pardubicích. Poté jsem reprezentovala pražský klub USK (Univerzitní sportovní klub), kde měl trénink už vyloženě profesionální charakter. Takže když to vlastně všechno sečtu, závodila jsem 20 let, z toho posledních sedm let na vrcholové úrovni. * Držela jste někdy kvůli sportu dietu? Vyloženě dietu ne, spíš se jednalo o upravení stravy, které záviselo na tréninkovém období. V období přípravy je potřeba zvýšený příjem potravy, hlavně kvalitní plnohodnotná strava, protože tělo má vysoký výdej energie. Naopak v závodním období je strava odlehčená. * Jaké sporty jste kromě toho svého provozovala? Vystudovala jsem FTVS, takže jsem si prošla snad všemi možnými sporty (od aikida a karate po státnice z plavání a gymnastiky), což se zrovna s vrcholovým sportem hodně těžko kombinuje. Chcete-li dosáhnout maximálního výkonu, musíte se na to soustředit a v určitém ročním tréninkovém období to znamená odepřít si i sporty, které máte rádi. Takže když všichni kamarádi jeli v zimě na lyže, my jsme jim jen tiše záviděli. * Jak vypadal tréninkový den? V přípravném období jsme většinou trénovali dvoufázově, jeden trénink dopoledne, druhý odpoledne. Mezi nimi a po nich jsme odpočívali, relaxovali. Bez toho by to při tak velkém zatížení nešlo. Když k tomu všemu připočtu školu, týden utekl, ani jsem nevěděla jak. * A co váš jídelníček, existovalo něco, co jste si nemohla dopřát? Během sezony a mimo ni jsem v jídelníčku moc velké rozdíly nedělala. A na podzim, kdy jsme měli měsíc volno, jsem si klidně dopřála úplně všechno. Je ale pravda, že o to hůře se pak vracíte do tempa. Člověk si přijde jako tank. Těžký a pomalý. Jinak si samozřejmě dobře rozmyslíte, co před závodem nebo po něm sníte. A pak už se vlastně naučíte o jídle přemýšlet automaticky. Ráno zvýšený příjem sacharidů, lehčí oběd, malá, energeticky hodnotná svačina před druhým tréninkem a večeře s vyšším obsahem bílkovin. Během tréninku popíjíte iontové nápoje a po vydatných trénincích doplňujete živiny ve formě proteinových či sacharidových koktejlů. * Mají lidé, kteří se přestanou hýbat, sklon přibírat? Stalo se vám to? Naštěstí nejsem ten typ. S vrcholovým sportem jsem skončila teprve před rokem a spíše na váze ubírám, než přidávám, pomalu mi opadává svalová hmota, za což jsem i vděčná – konečně se vlezu přes stehna do džín! * Čím se udržujete v kondici právě teď? Mé současné povolání je kondiční trenér ve fitness, takže mám pohybu za den někdy až moc! Specializuji se na cvičení s Power Plate (vibrační plošina), což je u nás v České republice stále novinka. Já osobně na Power Plate cvičím tak dvakrát týdně, kvalitně si na něm odtrénuju a přitom mi trénink zabere jenom půl hodiny. Jinak si konečně užívám i jiných sportů, než je atletika – lyže, brusle, beachvolejbal. A teď jsem totálně propadla „raketovým sportům“, jako je squash, tenis a badminton. —-

EXTRA TIPY DIETY:

» Pohyb by pro vás měl být radostí. Pokud jde o nutné zlo, nikdy to nebude ono a vy se do něj budete muset nutit.

» Jestliže jste omezily pohybovou aktivitu, je třeba omezit také stravu. Příjem potravy se musí rovnat výdeji energie.

» Naučte se poslouchat své tělo a nevnucujte mu, co se vám zrovna chce nebo nechce. Ono samo vám napoví, kolik sportu či jídla potřebuje.

Petra Lamschová