Kam se vám „lepí“ tuk?

12.11.2010 16:26

Distribuce tuku neboli jeho rozložení na těle je ve srovnání s celkovým množstvím tukové tkáně běžně považována za neovlivnitelný parametr. Je mnoho míst, kam se tuk na těle může přednostně hromadit, muži se nečastěji potýkají s břichem, ženy pak se zadečkem a stehny.

Nezřídka si lidé stěžují na přemíru podkožního tuku na lýtkách, v oblasti prsou, v horní části zad nebo v nadkolení.

Distribuci tuku si člověk velmi často přebírá spolu s dalšími somatickými znaky od svých rodičů. Pokud je tedy některá tělesná partie takto zatížena, téměř ve 100% případů svádíme náš nedostatek na genetiku a rezignujeme. Konstatování, že rodiče byly stejní má své opodstatnění. Na druhou stranu nikde není psáno, že tytéž faktory, které se projevily u rodičů a jejichž výsledkem je např. kumulace tuku v oblasti stehen, nemohou být výsledkem stejných stravovacích a pohybových zvyklostí, jaké mají rodiče. V tomto případě se jedná o faktory negenetické, které jsou minimálně zčásti ovlivnitelné relativně běžnými postupy.

Přitom snahy o zohlednění distribuce tuku vzhledem ke zdravotním rizikům jsou poměrně staré. Je dlouhodobě známo, že jedinci s abdominálním typem obezity (androidní – mužský typ obezity) jsou náchylnější k chorobám jako inzulínová rezistence, diabetes, hypertenze a další kardiovaskulární choroby ve srovnání s těmi, kteří mají níže situovaný tělesný tuk (gynoidní – ženský typ obezity). K popsání těchto vztahů je využíváno poměru obvodu pas/boky (WHR – Waist Hib Ratio), kde za rizikový je u mužů považován poměr 0,9 a u žen již 0,8.

Klíčem k úspěchu každého programu zaměřeného na snižování tělesného tuku je rozpoznání příčin hromadění tuku na jednotlivých tělesných partiích, což významně napomůže k pochopení, jak vaše tělo funguje a kde jsou jeho nedostatky. Stále více poznatků z poslední doby naznačuje, že za umístění tukových polštářků na těle jsou zodpovědné hormonální regulace. Nejlépe dokumentovány jsou ve vědecké literatuře vztahy mezi mírou stresu a kumulací tuku v linii pupku. Nadmíra tuku v těchto místech vypovídá o vyšší stresové zátěži nebo o neschopnosti se vypořádat se zvýšeným stresem a silně se shoduje s hladinami stresového hormonu – kortizolu v krvi.

Na základě dlouhodobého sběru dat tak existují pomyslné optimální hodnoty pro každou ze stanovovaných tukových řas na těle a to jak pro muže, tak pro ženy. S pomocí vzájemných poměrů lze posléze určit, kde se jedinec nejvíce vymyká optimu, odvodit hormonální nerovnováhu a na ni se v průběhu nutričního programu zaměřit. Věřte, že dle uloženého tuku (někdy již přímo na první pohled) lze usuzovat, zda-li má dotyčný nedostatek testosteronu, jestli nezlobí štítná žláza, neobjevují se první signály inzulínové rezistence nebo zda-li nejsou nižší hladiny růstového hormonu. Úprava stravy, cílené podávání doplňků stravy a vyladění některých rušivých faktorů životného stylu dokáží divy. Na začátku však vždy stojí diagnostika s cílem rozpoznání charakteristické a byť i třeba mírné hormonální nerovnováhy.

http://www.healthinstitute.cz/20-metoda-fatbiosig

PhDr. Miroslav Petr, Phd

www.healthinstitute.cz

PhDr. Miroslav Petr, Phd