ZPĚT

Kult těla aneb Proměny Venuše

Dnes známe krásky s dokonalým tělem hlavně z časopisů, billboardů a televize. Ale i doby minulé měly ideál krásy ztělesňující ladné křivky ženského těla. Posvítili jsme si na to, jak se v průběhu dějin vyvíjel kult těla, a přinášíme vám přehled o kráskách z dávných i nedávných dob. Nazveme je Venušemi podle původní nositelky tohoto jména - římské bohyně lásky.

rt }}

Dnes známe krásky s dokonalým tělem hlavně z časopisů, billboardů a televize. Ale i doby minulé měly ideál krásy ztělesňující ladné křivky ženského těla. Posvítili jsme si na to, jak se v průběhu dějin vyvíjel kult těla, a přinášíme vám přehled o kráskách z dávných i nedávných dob. Nazveme je Venušemi podle původní nositelky tohoto jména - římské bohyně lásky

==== Venuše-matka ==== Již pravěká žena měla slabost pro krásu, i když ne v tom smyslu slova, v jakém ji vnímáme dnes. Víme o ní, že se ráda zdobila šperky, avšak uctívána byla především jako matka rodu a nositelka života. A tomu odpovídá i její umělecké ztvárnění v podobě venuší, sošek nahých žen se zdůrazněnými ženskými, respektive mateřskými znaky. Ideální žena tedy nebyla kráska s hezkým obličejem a vytvarovanou postavou. Naopak, její stylizovaná podobizna hlavu zjednodušovala. O to víc pak byl zvýrazněný zaoblený, velký zadeček a obrovské prsy, což bylo považováno za jasný znak plodnosti, a tedy i předmět uctívání pro tvořivé ruce pravěkých umělců dávajících nový život mamutím kostem, dřevu a kamenům. V porovnání s dnešním ideálem krásy pravěké venuše zřejmě neobstojí, ale my v Dietě můžeme na jejich obhajobu říci, že aby v těžkých pravěkých podmínkách ženy přežily a mohly být nositelkami života, musely mít nějaké tukové zásoby na obranu před chladem a nehostinností divokých podmínek, ve kterých jim na krásu čas ani myšlenky asi moc nezbývaly. ==== Egyptská Venuše ====

Když se řekne Egypťanka, většina lidí si představí krásnou panovnici se zastřiženou ofinkou, dokonalým obličejem, zkrátka perfektně upravenou ženu ozdobenou nádhernými šperky.A nejsou daleko od tehdejší reality. Když se totiž podíváme na sochy a zachovalé reliéfní malby, zjistíme, že ideál ženské krásy byl v krajině na břehu Nilu daný do nejmenších detailů a egyptské krasavice by se neztratily ani v dnešním světě titulních stránek prestižních časopisů. Dbaly o mladistvý vzhled, a když se nechávaly zvěčnit umělcem, navzdory věku volily svou podobiznu z mladých let.

Oděv nosily úzký tak, aby obepínal štíhlou postavu, někdy byl tak těsný, že nedovoloval dělat větší kroky, ovšem krásky jistě nikam nepospíchaly. Tělo si mazaly vonnými oleji a oči zvýrazňovaly silnou linkou i očními stíny z přírodních materiálů.Červenou barvu z heny používaly na zkrášlení nehtů, dlaní, chodidel a rtů.Šperky ze zlata byly běžnými doplňky a účesy jako z kadeřnického salonu jenom podtrhovaly šarm egyptských žen: hladké mikádo, paruky, prameny spirál anebo copánky zakončené třásněmi. Egypťanky by se dnes nemusely stydět ani za vzhled své pleti. Pečovaly o její barvu, která měla být co nejsvětlejší.Tmavá pleť byla označením příslušnosti k nižším vrstvám a na reliéfech náleží rolnicím nebo otrokyním.

==== Venuše s obličejem krásné Heleny ==== Když se přesuneme do starověkého Řecka, je to zase úplně jiná podívaná. Vzpomeňme si třeba na trojskou Helenu, o jejíž kráse básnil nejeden z Řeků, i ten nejpovolanější - Homér. Jejich dílo je důkazem zbožňování krásných žen i příchodu nového ideálu krásy. Umělci byli k ženě velkorysí a dali jí ideální postavu, která s jistými přestávkami vydržela jako vzor dodnes! Ale pěkně postupně. Řecko bylo centrem rozvoje umění, zejména sochařství. A právě tvary soch znázorňující krásné ženy můžeme považovat za zrod kultu těla podobného tomu, jaký známe dnes. Jaké byly ženy, které stály coby múzy a inspirace řeckým sochařům? Štíhlé, s krásnou, souměrnou tváří a hezkými dlouhými vlasy. I když, abychom uvedli věci na pravou míru, je třeba podotknout, že ideál byl syntézou konkrétních živých těl, nikoli zobrazením jedné krásné ženy, což do značné míry připomíná dnešní retušování krásek v módních magazínech. Ovšem vedle fyzické krásy hrály odpovídající úlohu i vlastnosti duše a charakter. Sochaři se tělesnými proporcemi, vhodnou mírou a symetrií snažili vyjádřit živoucí krásu těla, prostřednictvím které se vyjadřuje psychofyzická krása uvádějící do souladu duši a tělo - známá kalokagathia (harmonie krásného těla a dobré duše). Řekněte, není takový ideál krásy dokonalý? ==== Nedostupná Venuše ====

Středověk nebyl k ženské kráse příliš vstřícný. Umělci pod vlivem teologů a mystiků neměli mnoho důvodů zaobírat se jí. Kromě toho církevním hodnostářům zobrazování lidského těla (a právě hlavně toho ženského) evokujícího rozkoš a slast připadalo nemorální, proto byl kult těla celkem úspěšně potlačen. Po pozorném prozkoumání objevíme ideál ženské krásy v zobrazení ženy jako anděla nebo na dobových obrázcích žen s hrudí ctnostně staženou korzetem.Ve středověkých písních pak bývala žena vytoužená, nedostupná a zahalená od hlavy po paty.

==== Moderní Venuše ==== Situace se výrazně změnila v renesanci.Směle můžeme říci, že renesanční žena je vskutku moderní. Používá kosmetiku a mimořádnou pozornost věnuje svým vlasům, které si odbarvuje, čímž nabývají zvláštního ryšavého odstínu; volí moderní střih s vysokým čelem (ženy si někdy dokonce kvůli tomu holily vlasy!) a nosí krásné šperky vytvořené přesně podle renesančního kánonu harmonie a proporčnosti. Není se proto čemu divit, že umělci svůj obdiv k něžnému pohlaví opět zdokonalili. Co se týče proporcí ženského těla, je renesance sice znovuobjevením antických ideálů včetně obdivu ke krásnému lidskému tělu, ale jeho zobrazení mírně posouvá. Namísto ideálního starořeckého zobrazení nastupuje krása realistická natolik, že se její tvary vyznačují i určitou nedokonalostí. Po vzoru antiky se krásná žena nezajímá jenom o módu, ale i rozvoj svého ducha ve filozofických debatách a polemikách. Navzdory tomu ji na obrazech nevidíme číst nebo diskutovat, ale nezřídka stojící před zrcadlem. Krása se také řešila mezi dvořany. Záznamy z jejich listů dokazují, že se bavili o tom, jak žena vypadá, ale spíše než proporce postavy je zajímal půvabný obličej. ==== Robustní Venuše ====

Naproti renesanci, ale také v návaznosti na ni stojí krása barokní. Uvolněná dynamičnost a rozpínavost tvarů se promítla i do nového kultu těla. Estetika architektury, obrazů i soch nabývá bujných křivek, jež se promítají do proporcí ženských figur i všech záležitostí se ženou spojených. Kypré tvary byly dokonce znakem vyššího postavení a převládal názor, že žena z vyšších vrstev nemůže být hubená. Svoje vnady pak ještě podpořily oděvem vskutku velkolepým, výstředním a dekorativním. Na obrazech nebo v dobových filmech pak můžeme vidět ženy v kudrnatých parukách, bohatých sukních vyztužených obručemi, kypré poprsí ženy vystavovaly na odiv mužskému pokolení v hlubokých dekoltech a nesmíme zapomenout ani na šněrovačky vyrobené z rybích kostí.

Vše pak ještě doladily bohatými doplňky v podobě broží, šperků a vějířů. A tak se nechaly portrétovat, aby jejich bohatství bylo zvěčněno. Umělci však neopomíjeli ani zobrazení nahého těla, které bylo rozměrnější, než se pod šaty mohlo zdát. Vždyť posuďte sami třeba na obrazech vlámského malíře Rubense.

==== Strohá Venuše ==== Klasicismus hlásil návrat k pořádku, jednoduchosti, symetrii a štíhlé postavě. Navazuje na renesanci a vzpomíná na antiku. Po bujných tvarech baroka nastupuje umírněná krása a s ní i nový pohled na ideálně krásnou ženu.Obručové sukně vystřídaly lehčí šaty po vzoru antické jednoduchosti - hluboký dekolt, nahé paže a řecké sandály. ==== Venuše jako noční motýl ==== Secese přináší celkem nový ideál ženské krásy. Ženy na obrazech jsou jemné, prchavě éterické a nevýslovně erotické. Oblíbenými femmes fatales mrkajícími z obrazů byly Salome či Kleopatra. Znázorněny byly s hezkou ženskou postavou - štíhlou, avšak zachovávající smyslné tvary. Korunou krásy byly vlasy, které vlály v záplavě secesních ornamentů jak přírodních, tak abstraktních. Důležitý je i fakt, že na secesních plakátech se začaly objevovat hvězdy divadelních prken a pomalu, ale jistě se tak rodil kult opěvovaných hvězd a s ním i vzhlížení ke kultu těla, který následoval.

==== Venuše včera a dnes ==== 20. století zkopírovalo proměny ideálu krásy v průběhu dějin a přivedlo ho do extrémních podob, co se vzhlížení ke kultu těla týká, i k rychlosti, jakou se ideál ženského těla měnil. Z mnohých vzpomeňme dvě zástupkyně ženské krásy: Marilyn Monroe a modelku Twiggy, které zásadně ovlivnily chápání krásné ženy, přičemž jedna představuje zdravou ženskou krásu „krev a mléko“ a druhá vyhublou figuru, jež přivedla mnohé ženy k zoufalé a devastující snaze napodobit ji. Nastoupila krása konzumní a opravdový kult těla, na než poukázal už Andy Warhol ve svých sítotiscích s Marilyn Monroe. Kdyby chtěl někdo v budoucnu zjistit, jaký byl ideál krásy začátku 21. století, mohli bychom ho odkázat třeba na kalendáře Pirelli znázorňující nejkrásnější ženy světa. Nesmíme vynechat ani šílený kult vyhublého těla konce 20. století, který byl inspirován vyzáblými modelkami na předváděcích molech (po vzoru štíhlounké Twiggy) a vůči kterému dnes už naštěstí bojují i sami návrháři a snaží se bojkotovat právě anorekticky vyhlížející modelky. A my už se těšíme na návrat zdravého ženského těla s tvary, jaké ženě náležejí a dělají ji hezkou. …Venuše je římská bohyně lásky, kterou z řecké mytologie známe jako Afroditu? …když půjdete napříč dějinami, zjistíte, že po kultu plných tvarů vždycky přicházejí štíhlé trendy? Prostě se střídají! —- ==== Venušiny proměny v umění ====

1. Willendorfská Venuše - výrazné ženské tvary symbolizují kult ženy-matky.


2. Nefertiti - busta hlavy - zobrazuje jednu z nejmocnějších a nejkrásnějších žen Egypta, manželku faraona Amenhotepa IV.


3. Sandro Botticelli: Zrození Venuše - renesanční ideál ženské krásy zachycený jako zrození Venuše z mořské pěny.


4. Peter Paul Rubens: Tři Grácie - obraz se stal přímo symbolem barokního kultu bujných tvarů. Traduje se, že jsou na obraze zvěčněny obě malířovy manželky.


5. Alfons Mucha: Portrét herečky Sarah Bernhardt - v secesi stály v popředí zájmu umělců divadelní hvězdy. Ale i ostatní ženy na obrazech z této doby jsou hezky štíhlé, nikoli vyhublé!


6. Twiggy **- kult těla nabral ve 20. století nebývalé rozměry. Přímo anorektický trend „odstartovala“ jedna z nejznámějších ultraštíhlých modelek známá pod přezdívkou Twiggy.

25.5.2009 21:38 | Alexandra Paulovičová

NAHORU

Přečtením článku spálíte: Vaše váha: kg

nápověda

Pro komentování článku je nutné být zaregistrován a přihlášen.

 
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Pro přesnější výpočet si prosím nastavte výši své váhy. Výpočet je samozřejmě nutné brát s určitou rezervou, protože každý má jiný metabolismus.