ZPĚT

Chorvatská kuchyně

Chorvatsko patří k nejnavštěvovanějším turistickým cílům čechů, kteří sem léto co léto vyrážejí na svou vysněnou dovolenou. Problémy s dovozem jídla z domova jsou již sice vyřešeny, i tak ale můžete ochutnat místní speciality, které rozhodně budou stát za to.

Dnešní chorvatská kuchyně nabízí dokonalou směs nejrůznějších vlivů a přesně odráží historii země, jíž procházeli Řekové, Turci, ale i Maďaři. A tak můžete ochutnat například „potomky“ původních řeckých vín, tureckou kuchyní ovlivněné plněné vinné závitky či dušená masa na paprice s maďarským rodným listem, jako je guláš či paprikáš. Ani Italové neprošli Chorvatskem jen tak - bez nejrůznějších druhů těstovin by se tamní kuchyně už neobešla.Chorvatskou gastronomii můžeme navíc rozdělit na vnitrozemskou, která se vyznačuje jednoduššími, ale vydatnějšími pokrmy, a přímořskou, ve které převažují ryby, mořské plody, zelenina a také těstoviny. Samostatnou kapitolou chorvatské kuchyně jsou jídla z oblasti Istrie. Vynikající je zdejší pršut, olivy, ústřice, lanýže, hustá polévka maneštra, ale také istrijské krůtí maso a vína jako třeba Borgonja.

Dalmatské pobřeží pochopitelně využívá všech darů moře. Rybí polévka brodet podle italského vzoru, krevety na rožni, langusty, olihně, chobotničky, takzvané černobílé rizoto - za tmavou barvu je zodpovědný právě inkoust olihní. Těstoviny s rajčatovou omáčkou či přidané do rajské polévky jsou tu téměř národním jídlem - vždyť se také traduje, že Marco Polo, který údajně těstoviny dovezl do Evropy z Číny, byl rodákem z ostrova Korčula. Klasickým dalmatským jídlem je dušené telecí „pastičada“.


PASTIČADA

Dušené telecí nebo mladé hovězí s hustou omáčkou je od chorvatské kuchyně zcela neoddělitelné. Receptů na přípravu je řada a existují i různé variace, podobně jako je tomu u naší svíčkové. Zde je jeden obzvlášť chutný. Ingredience: necelý hrnek rostlinného oleje, asi 2 kg mladého hovězího nebo telecího (například takzvaná falešná svíčková), 120 g anglické slaniny pokrájené na kostičky, sůl a pepř na dochucení, 1/2 kg kořenové zeleniny pokrájené nadrobno, 2 lžíce sekaného rozmarýnu, 1 bobkový list, asi 15 kuliček pepře, 2-3 lžíce hladké mouky, 250 ml bílého vína, 250 ml vývaru, citronová šťáva na dochucení, hrst vypeckovaných pokrájených oliv.
Postup: Olej rozehřejeme v kastrolu s poklicí. Do masa uděláme špičkou ostrého nože zářezy a vsuneme do nich kousky slaniny. Maso osolíme a opepříme a ze všech stran opečeme na oleji. Vyjmeme a dáme stranou. Do kastrolu teď vsypeme všechnu zeleninu a zlehka osmahneme. Jakmile „chytí“ barvu, přidáme rozmarýn, bobkový list a kuličky pepře. Promícháme a navrch položíme opečený kus masa. Kastrol přikryjeme poklicí a na středním plameni dusíme 2 až 2 a 1/2 hodiny, až bude maso zcela křehké. Pokud se příliš vysuší, podlijeme trochou vody. Maso vyjmeme a uchováme stranou. Základ se zeleninou poprášíme moukou, zasmahneme, zalijeme vínem a vývarem a povaříme do zhoustnutí. Když dosáhne požadované konzistence, omáčku procedíme. Můžeme ji také rozmixovat. Chuť doladíme solí, pepřem, případně citronovou šťávou. Můžeme také přimíchat olivy.
Tip: Podávejte s rýží, bramborami, kroketami nebo noky. —-

TĚSTOVINY S KUŘECÍM MASEM, RAJČATOVOU OMÁČKOU A HOUBAMI

Ingredience: 1 balení širších těstovin (trubky, kolínka), 2 kuřecí prsíčka bez kostí a kůže, 6 zralých, ale pevných rajčat, 1 červená paprika pokrájená na kostičky, několik lžic olivového oleje, sůl a pepř na dochucení, hrst hub pokrájených na plátky + 1 lžička lanýžového oleje nebo másla.
Postup: Rajčata na špičce nařízneme do kříže a dáme do cedníku. Přelijeme vroucí vodou, zchladíme studenou a malým nožíkem stáhneme slupku. Rozkrájíme na měsíčky a odstraníme semínka, pak pokrájíme na kostky. Ve velké pánvi rozehřejeme olej a osmahneme na něm kuřecí maso, pokrájené na malé kousky. Jakmile maso zkřehne, zhruba za 8 až 10 minut, vyjmeme je děrovanou naběračkou a dáme stranou. Do oleje teď vsypeme kousky rajčat, papriky a hub a krátce podusíme. Na závěr dochutíme solí a pepřem, zakápneme lanýžovým olejem či vmícháme lanýžové máslo a vrátíme maso. Těstoviny uvaříme ve velkém množství vroucí osolené vody podle návodu tak, aby zůstaly pevné na skus, asi 8 minut. Vsypeme do mísy a promícháme s omáčkou.
Tip: V restauracích, kde v sezoně podávají pravé lanýže, se nastrouhá na jídlo několik tenkých aromatických plátků přímo před hostem.

Extra tip:

Hojný výskyt pravých bílých lanýžů láká na Istrii spoustu turistů zejména z Itálie. Pravý lanýž je houba velmi vzácná a drahá a u nás se nevyskytuje. Můžeme ale použít některé výrobky s lanýžovou esencí, jako je olej či máslo, a jídlo doplnit běžnými houbami.


POHANE TIKVICE/ SMAŽENÉ TYKVIČKY (CUKETY)

Ingredience: 4 středně velké cukety nebo letní dýně, sůl a čerstvě mletý pepř, 2 vejce, 4 lžíce hladké mouky, hrst sekané petrželky, slunečnicový olej na smažení, strouhaný sýr k podávání.
Postup: Cukety oloupáme a nastrouháme, lehce osolíme a necháme na cedníku vykapat přebytečnou vodu, kterou ještě dobře rukama vymačkáme. Dáme do mísy a spojíme s ostatními surovinami kromě oleje. Ten rozehřejeme na nepřilnavé pánvi. Lžící odebíráme směs z mísy, klademe na rozehřátý olej a hned tvoříme placičky. Osmažíme z obou stran dozlatova a necháme na kuchyňském papíru odsát přebytečný tuk.
Tip: Podávejte posypané sýrem, například s lehkým zeleným salátem.


Slovníček:

roštilja/s ražnja = pokrmy připravované na grilu nebo rožni
janjetina = jehněčí
odojak = vepřová pečeně
škampi = garnáti
brudet/brodet = hustá rybí polévka podle italského vzoru
maneštra = zeleninová polévka, rovněž ovlivněná italskou kuchyní
maslinovo ulje = vynikající chorvatský olivový olej
pogača = venkovský chléb, připomínající italskou focacciu
bučnica = dýňový koláč
paški sir = známé ovčí a kozí sýry z ostrova Pag
češnovka = pikantní česneková vepřová klobáska

6.8.2008 10:56 | Jitka Rákosníková

NAHORU

Přečtením článku spálíte: Vaše váha: kg

nápověda

Pro komentování článku je nutné být zaregistrován a přihlášen.

 
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Pro přesnější výpočet si prosím nastavte výši své váhy. Výpočet je samozřejmě nutné brát s určitou rezervou, protože každý má jiný metabolismus.