ZPĚT

8 sezonních SUROVIN

Až půjdete na nákup, třeba na farmářské trhy, nezapomeňte si do košíku dát to, co vám v červnu bude chutnat nejvíce.

Ředkvičky

* Jsou kořenová zelenina, která hraje doslova všemi barvami, od bílé, červené až po fialovou, a také tvary. * Některé odrůdy mají svá jména, třeba Fortuna F1, Lidka, Lucinka, Ria, Slavia nebo Vinara F1.

* Pochází z Asie, pochutnávali si na ní i staří Egypšané, u nás zakořenily až ve druhé polovině 18. století.

* Ředkvičky obsahují bílkoviny, tuky a sacharidy včetně vlákniny, karoteny, vitamin C, kyselinu listovou a z minerálních látek pak vápník, fosfor, síru a draslík.

* Působí antibakteriálně, mohou pomoci zničit plísně ve střevech, sliznici a žaludku, odstraňují zácpu a plynatost, preventivně chrání proti vzniku kamenů ve žlučových a močových cestách.

* Skrývají se v nich hořčičné oleje, které usnadňují odkašlávání, sirné silice zase ulevují od infekcí trávicího traktu.

* Ředkvičky podporují krvetvorbu i dobrou náladu, protože vyrovnávají některé chemické procesy v mozku, zároveň zvyšují chuš k jídlu a přitom mají minimum kalorií.

* Jedí se ve své čerstvé podobě, když je posypete troškou soli, nebudou už tolik pálit, chutné jsou i lístky, které se přidávají do salátů.

* Dodávají pikantní chuš pomazánkám, polévkám nebo slouží jako příloha k masu.

Špenát

* Není nijak zvlášť bohatý na železo, zato obsahuje karotenoidy včetně beta-karotenu a luteinu.

* Je zdrojem vlákniny, vitaminů A, C, E, K a skupiny B, z minerálních látek se v něm nachází především draslík, hořčík, mangan a jod.

* Nejvíce živin má jarní špenát, v čerstvé podobě jej seženete i v létě, kdy kvete, může být však hořký.

* Obsahuje vysoký podíl kyseliny šťavelové, jež zabraňuje vstřebávání vápníku ve střevech, proto jej vždy kombinujte s mléčnými výrobky.

* Bohužel se v něm často skrývají i dusičnany, které se při opakovaném zahřívání mohou měnit na ještě škodlivější dusitany.

* Špenát má pozitivní vliv na imunitu, tvorbu hormonů, na trávicí soustavu i srdce, odstraňuje zácpu, prospívá štítné žláze i žlučníku a pomáhá odvodňovat tělo.

* Tato listová zelenina pochází nejspíš z Persie, odtud se dostala přes Afriku do Španělska a následně do střední Evropy.

* První recepty se špenátem se dochovaly v kuchařce z roku 1390, u nás se pěstuje od 12. století.

* Mladé, tzv. baby špenátové listy se jedí syrové v podobě salátů, z větších listů se odstraňuje řapík a spařují se, zdobí pizzu, těstoviny a dělá se z nich polévka.

Chřest

* Patří mezi bylinky, stonek získává zelenou barvu díky fotosyntéze, chřest seženete i bílý a fialový.

* Je zdrojem bílkovin a vlákniny, beta-karotenu, vitaminů C, E a skupiny B, především kyseliny listové.

* Z minerálních látek pak obsahuje hlavně draslík, zinek, fosfor, železo, jod a sodík.

* Působí jako přírodní afrodiziakum, má pozitivní vliv na celkovou fyzickou i psychickou kondici, krvetvorbu a hormonální procesy v těle.

* Má detoxikační a močopudné účinky, usnadňuje trávení, zlepšuje kvalitu vlasů, pleti a nehtů.

* Existuje až 300 druhů, ve volné přírodě u nás roste pouze jediný druh, a to chřest lékařský, chřestová sezona začíná v dubnu a končí v červnu.

* Pěstuje se v různých koutech světa, v Asii, Africe, Severní Americe i v Evropě, u nás především na jižní Moravě, kde se pořádají vyhlášené chřestové slavnosti.

* Výhonky chřestu je třeba před kulinární úpravou oloupat, ze slupek se pak vaří lahodná polévka.

* Oloupaný chřest se vaří ve vodě takzvaně na skus a podává se s holandskou, řeřichovou, sýrovou či jinou omáčkou, hodí se i do salátů.

* Chřest skladujte ve vlhké utěrce při teplotě 2-4 °C maximálně 6-7 dní, mimo ledničku spotřebujte do 3 dnů po zakoupení.

Kedlubna

* Patří do rodiny koššálovin mezi zelí, květák, kapustu a kadeřávek.

* V roce 1978 se v naší zemi vyšlechtila a následně i proslavila kedlubna s názvem Gigant, ačkoli je velká, nedřevnatí a má výrazné chušové vlastnosti.

* Skrývá se v ní velké množství vlákniny a vitaminu C, až 60 mg na 100 g kedlubny, dále pak karoteny, vitaminy E, K a skupiny B.

* Je zásobárnou minerálních a stopových látek, ve větším množství obsahuje draslík, vápník, fosfor, hořčík, chlor, železo, zinek, biotin a selen.

* Mohou ji jíst diabetici, naopak není vhodná pro ty, kteří trpí zánětem žaludeční sliznice a dvanáctníku.

* Má antioxidační a antibakteriální účinky, podporuje krvetvorbu, může mít vliv na stimulaci látkové přeměny v buňkách, správnou funkci jater a ledvin. * Obsahuje biotin, který přispívá ke zdravé pokožce
a zlepšuje kvalitu vlasů.

* Ve 100 g kedlubny se nachází jen 130 kJ, což je 31 kcal.

* Nejzdravější je syrová, dají se však jíst i mladé a spařené lístky kedlubny, připravuje se z ní polévka, dusí se, plní, zapéká i smaží třeba ve formě placek typu bramboráku, nahradí i takové zelí nakyselo.

* Aby nenadýmala, přidává se do kulinární úpravy anýz, fenykl, kmín či majoránka.

Nové brambory

* První zmínky o bramborách pocházejí z Peru před 4OE5 tisíci lety, jedly se přímo nebo se uchovávaly v podobě sušeného prášku či alkoholického nápoje chacha připomínajícího pivo.

* V Evropě se staly populární v 19. století, kdy lid sužoval hladomor a kurděje, v přeneseném slova smyslu nedostatek vitaminu C, ze začátku však byly považovány za pohanskou a nekřesšanskou plodinu, která ohrožuje zdraví.

* V české kuchyni patří mezi nejčastěji konzumovaný zdroj vitaminu C, obsahují také vitaminy skupiny B, především niacin a kyselinu listovou a škrob.

* Z minerálních látek jsou zdrojem draslíku, hořčíku, zinku, vápníku, fosforu, železa, mědi, fluoru, sodíku a také chromu.

* Mají pozitivní vliv na imunitní systém člověka, na metabolismus tekutin v těle, ovlivňují cévní systém, hormonální procesy a krvetvorbu.

* Působí také na růst kostí a svalové tkáně, ovlivňují klouby, šlachy, pokožku, vlasy a nehty.

* Vyhýbejte se poškozeným, plesnivým a zeleným bramborám, ty obsahují jedovatou látku solanin, je zapotřebí tu část odříznout a brambory přelít vroucí vodou a povařit.

* Nejvíce si brambory zachovají živiny, když je uvaříte ve slupce, stačí jim 15, maximálně 20 minut varu.

Řeřicha setá

* Patří k nenáročným bylinkám z čeledi brukvovitých, rychle klíčí, takže si na ní můžete už za 8 až 14 dnů pochutnávat.

* Pochází z Iráku, připravovaly se z ní pokrmy již v době antiky, a protože dobře snáší téměř jakékoli klima, pěstuje se po celém světě.

* Velký léčitel Galén ji už ve 2. století našeho letopočtu doporučoval jako léčivou bylinku.

* Obsahuje velké množství vitaminu C, A, E, K a vitaminy skupiny B, éterické oleje a silice.

* Je zdrojem nasycených mastných kyselin, vlákniny, draslíku, sodíku, vápníku, fosforu, železa a jodu.

* Má pročiššující a antibakteriální účinky, podporuje trávení, zlepšuje vstřebávání živin i chuš k jídlu.

* Má vliv na krvetvorbu, uvolňuje dýchací cesty, je vhodná při onemocnění ledvin a zánětech močového měchýře, působí mírně projímavě.

* Její ostrou chuš lze zjemnit troškou ššávy z citronu a medem. Čím je řeřicha starší, tím je palčivější!

* Přidává se do pomazánek z vajec, tvarohu, sýra či jogurtu nebo ji prostě můžete posypat na chléb s máslem.

* Používá se obdobně jako pažitka, ke konci vaření dochutí polévku, zasypat řeřichou lze i hotové brambory, omeletu apod., nikdy ji však nevařte, měla by hořkou chuš.

Jahody

* První zmínky pocházejí již z doby kamenné, v pozdním středověku je pěstovali mniši, k nám se dostaly až v 19. století.

* Obsahují lehce stravitelnou vlákninu, velké množství vitaminu C, až 90 mg ve 100 g plodu, dále pak vitaminy A, B a E.

* Jsou zdrojem organických kyselin, včetně kyseliny ššavelové, které dodávají jahodám charakteristickou vůni a chuš.

* Z minerálních látek a stopových prvků se v nich nachází především draslík, zinek, hořčík, síra, vápník, ale i fluor, kobalt a molybden.

* Podporují krvetvorbu v pohlavních orgánech, metabolismus, preventivně chrání proti vzniku močových a žlučových kamenů.

* Mají antioxidační účinek, snižují projevy nachlazení a pomáhají při léčbě onemocnění srdce, dříve se dokonce jahody používaly i k bělení zubů.

* Vyšší konzumace kyselejších jahod se může projevit tzv. pseudoalergickou reakcí v podobě kopřivky.

* Jedí se syrové, ideálně v kombinaci s mléčnými výrobky, připravují se z nich dezerty, ovocné knedlíky, kompoty, marmelády, džemy a džusy, kombinují se i s masem či sýry.

* Nejlepší dobou na sklizeň je dopoledne, a když je uložíte do ledničky, déle vám vydrží čerstvé.

Rebarbora

* Ačkoli vypadá jako zelenina, používá se rebarbora nebo také reveň spíše jako ovoce.

* Své jméno získala pravděpodobně díky poutníkům z Barbadosu, kteří ji přinesli do Evropy z Tibetu, v 18. století se začala pěstovat i u nás na Moravě.

* Obsahuje velké množství vitaminů C, A a skupiny B, kyselinu citronovou, jablečnou a ššavelovou a další, skrývá se v ní i vláknina, vápník, draslík, fosfor, hořčík i mangan.

* Odbourává škodlivé mikroorganismy v těle, je močopudná, pozitivně působí na střeva a při zácpě, prospívá i krevnímu oběhu.

* Posiluje svaly, kosti, nervy, pokožku a vlasy a je i dobrým pomocníkem při hubnutí.

* Je nízkokalorická, ve 100 g se nachází pouze 84 kJ, což je 20 kcal.

* Nedoporučuje se však jíst malým dětem, lidem, kteří mají problémy se žlučovými nebo ledvinovými kameny či těm, kteří trpí revmatismem.

* Konzumuje se jen výhonek rebarbory, a to max.2x týdně, listy obsahují příliš kyseliny šavelové, jež odbourává vápník z těla ven.

* Nejezte raději rebarboru syrovou, pamatujte si, že růžovější výhonek je mnohem sladší než ten zelený.

* Můžete z ní připravit džem, hodí se do koláčů, dezertů, zmrzliny, chutná je s masem i zeleninou.

13.6.2012 9:44 | JANA VAŠÁKOVÁ

NAHORU

Přečtením článku spálíte: Vaše váha: kg

nápověda

Pro komentování článku je nutné být zaregistrován a přihlášen.

 
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Pro přesnější výpočet si prosím nastavte výši své váhy. Výpočet je samozřejmě nutné brát s určitou rezervou, protože každý má jiný metabolismus.