FITweb

Reklama

ZPĚT

Naučte se lyžovat i ve třiceti

Nikdy jste na lyžích nestála? To vůbec nevadí. Zahoďte výmluvy, že jste sportovní dřevo (protože nejste), obavy, jestli to půjde, a pusťte se do toho. Máme pro vás návod, jak začít.

1. KROK - Jak vážně to myslíte?

Než se rozhodnete zaplatit pobyt na horách, lyžařského instruktora a pořídit si vybavení, zkuste se sama sebe zeptat, jestli si na hory najdete čas nejen tuhle zimu, ale i tu další. Rekreačně lyžovat se totiž můžete naučit v každém věku, ale když nebudete pravidelně trénovat a stoupnete si na kopec znovu až po sedmi letech, bude vám připadat, že začínáte zase od nuly.

Budete demotivovaná a zbytečně vystrašená, což je největší problém dospělých lyžařských začátečníků. Děti se učí lyžovat poměrně rychle hlavně z toho důvodu, že zábrany způsobené všemožnými strachy jsou menší a také pády (myslíme ty obyčejné) pro ně mají menší následky, neboť děti jsou lehké a pružné.

2. KROK - Jaké si vybrat sjezdovky?

Délka: Moderní carvingové lyže by měly být o 10 až 20 centimetrů menší, než je výška vaší postavy.

Výkonnost: Nejlépe vás svezou lyže, které budou odpovídat vaší výkonnosti. Začátečnice a rekreační lyžařka si nejlépe zajezdí na měkkých lyžích, které nejsou náročné na ovládání. Zkušená lyžařka ocení tvrdou lyži, a to ve vysokých rychlostech i na zmrzlém terénu.

Délka oblouku: Při výběru lyží se setkáte s pojmem rádius, což je poloměr oblouku, který lyže vyjede díky svému vykrojení. Čím větší vykrojení, tím menší je rádius.

Co to znamená? Lyže pro rychlou jízdu dlouhým obloukem mají rádius 20 až 25 metrů, univerzální i pod 20 metrů. Čím je rádius menší, tím snadněji lyže při naklopení na hranu zatáčejí a tím menší může být rychlost, která je k oblouku nutná. Pro pomalejší začátečníky je to ideální volba.

Servis: Lyže potřebují pravidelný servis, a to nejlépe před každou sezonou a po ní (aby se na léto zakonzervovala skluznice) a přibližně po každém týdnu lyžování.

TIP DIETY

S výběrem lyží si nechte poradit ve specializované prodejně. V mnoha z nich si dnes můžete půjčit i tzv. testovací lyže.

Vyzkoušíte tak, který model vám nejlépe sedne. Poplatek za testování, který se pohybuje v řádu stokorun na den, se vám obvykle při nákupu lyží vrátí.

3. KROK - Co je hlavní u lyžařských bot?

U lyžařských bot je důležitý tzv. flex index. Udává, kolik síly musíte vyvinout, abyste ohnula lyžařskou botu dopředu.

Obecně platí, že čím vyšší flex index, tím je bota tvrdší. Začátečníkům vyhovují spíš měkčí boty, ideálně s flexí 50 až 80. Jsou pohodlnější a také se v nich ztratí drobné chyby a nechtěné pohyby nohy. „Velmi důležité je zvolit i správnou velikost lyžařských bot,“ shodují se odborníci Karel Studnička a Lukáš Princ ze Ski a Bike Centra Radotín (www.lyze-radotin. cz).

„Častou chybou je výběr příliš velkých bot, v nichž lyžař ‚plave‘ a zvedá se mu pata. To pak neumožňuje správný náklon a velmi se ztěžuje učení.“ Boty by měly sedět na noze co nejtěsněji, aby se i sebemenší pohyb nohy přenesl rovnou na lyže. Dělení na dámské a pánské přezkáče také není žádný výmysl. Vychází z faktu, že ženské a mužské chodidlo má odlišnou stavbu, a tak dámské lyžařské boty jsou užší a mají menší patní lůžko.

Při výběru zřejmě budete řešit i počet přezek, což je subjektivní výběr. Někdy se ale stává, že třípřezkové lyžáky příliš nesedí lidem s vyšším nártem. Současné boty mají navíc spoustu vychytávek.
K oblíbeným poslední dobou patří silikonové nebo gumové kryty přezek, které nekloužou a nestudí, když je náhodou potřebujete během lyžování upravit.

CO JEŠTĚ POTŘEBUJETE?

Helma: Bez ní byste vůbec neměla vyjíždět na svah. Při koupi si dejte pozor na levné neznačkové výrobky, které hezky vypadají, ale ne vždycky vás ochrání. Klíčový údaj o certifikaci podle EN 1077 je vždycky vyznačen na helmě. Pokud chybí, helmu nekupujte.

Funkční oblečení: Ideálně takové, které vychází z cibulového principu neboli lépe více tenčích vrstev než méně silnějších.

První vrstvu by mělo tvořit termoprádlo, které odvádí pot od těla a udržuje ho v teple. Nenoste na tělo bavlnu, která nasákne a poté studí.

Druhou vrstvou by měla být fleecová mikina, která má skvělé termoizolační vlastnosti, ale přitom dokáže odvádět pot z první vrstvy dál od těla.

Jako třetí si pak oblečte nepromokavou, nejlépe membránovou bundu a kalhoty.

4. KROK - Do Alp, nebo do českých hor?

Naučit se lyžovat se dá kdekoli. Pokud jste na lyžích ale nikdy v životě nestála, odborníci ze Ski a Bike Centra Radotín doporučují zůstat spíš doma – čistě z toho důvodu, že pro sjíždění sjezdovky v pluhu je zbytečné utrácet za Alpy. Jejich výhodou je, že kopce jsou tam širší a méně frekventované, takže se nemusíte tolik ohlížet na ostatní lyžaře.

Na druhou stranu, Alpy jsou skoro vždycky dražší, českých instruktorů je v nich méně, a pokud nejste velká sportovkyně, menší a kratší české kopce jako například ty na Lipně dokážou odblokovat strach rychleji než velehory.

5. KROK - S instruktorem, nebo bez?

Za nás jednoznačně s instruktorem. Má to několik plus. Půjde vám to rychleji, budete dělat méně chyb a nepohádáte se do krve s partnerem nebo jiným členem rodiny. Doba potřebná ke zvládnutí lyží je individuální. Někdo sjede kopec po několika hodinách, někdo po několika dnech.

Důležité je zafixovat si správné návyky do té míry, abyste byla schopná svůj výkon zopakovat i za pár dnů a hlavně na tomtéž kopci, když se zhorší podmínky – bude hlubší sníh, namrzlá sjezdovka nebo boule. I proto se říká, že učit lyžovat se člověk nepřestává vlastně nikdy.

V kurzech lyžování existuje několik typů výuky. Učit se můžete ve skupině nebo soukromě. Ve druhém případě jsou sice hodiny dražší, ale pokrok bývá výraznější. U dětí to platí naopak. Pokud jsou v kolektivu, jsou soutěživé a zlepšují se rychleji. Jenže zatímco děti se učí hrou, u dospělých se používá racionální přístup, vysvětlování a rozbor pohybu.

6. KROK - Jak začít sama?

Chcete začít lyžovat sama? Tady jsou čtyři základní fáze lyžování:

1. Základní postoj

V základní postoji jsou, obě lyže v paralelním postavení, vzdálené od sebe na šířku pánve. Stát byste měla tak, abyste se příliš nenakláněla dopředu ani dozadu, jinak ztratíte stabilitu. V kolenech a kyčlích buďte mírně pokrčená, ruce lehce vpřed, pohled směřujte před sebe.

2. Pluhování

Než se vydáte na vlek, je třeba umět zastavit. V tom vám pomůže pluhování na rovném místě. To se dělá tak, že jakmile se mírně rozjedete, tlačíte paty od sebe a špičky k sobě.

Když zvládnete pluh na místě, zkuste totéž na malém kopci s dojezdem do roviny a učte se korigovat rychlost pluhu. Platí, že čím větší pluh uděláte, tím jedete pomaleji a naopak. Kolena by měla být mírně pokrčená, směřovat vpřed a mírně dovnitř. Až získáte dobrý pocit z pluhování, můžete přejít na oblouky. Ty se také učíte na kopci, ale zatím se na něj budete muset dostat po svých bez použití lanovky. Jak? Vyšlapat ho bokem. Čím menší kroky, tím snáze vám to půjde.

3. Pluhový oblouk

Když umíte brzdit v pluhu, můžete se začít učit pluhový oblouk. Při něm je důležité myslet na to, že vždycky pojedete tam, kam směřují špičky vašich lyží.
Při pluhovém oblouku dáváte víc váhy na vnější lyži – tu, která je na kopci víc dole. Vnitřní lyže je zatížená méně.

Jakmile chcete zatočit, musíte spodní lyži odlehčit a víc váhy přenést na lyži druhou, která bude vnější (spodní) v příštím oblouku. Trénovat byste měla tak dlouho, až si budete obloukem jistá na různých kopcích a v různých terénech. Teprve pak je čas vydat se na lanovku. Pro začátek je vhodnější preferovat sedačkovou před kotvou. Je jednodušší na ni nasednout a také si trochu odpočinete.

4. Přívratný oblouk

Další přirozený postup je pluh zmírnit. K tomu slouží přívratný oblouk, kdy sice zatáčíte stále v pluhu, ale vrchní lyži se snažíte přisunout k vnější a vytvořit tak paralelní postoj. Uvidíte, že čím víc budete lyžovat, tím víc se vám lyže samy budou přisouvat jedna k druhé.

Proč právě tyto čtyři fáze

Nejčastější chybou hlavně žen lyžařek je podle odborníků nedostatečné zatížení špiček lyží, které jsou zodpovědné za zatáčení, a tedy i za kontrolu lyží. To je dáno špatným postojem v záklonu s nepředsazenou pánví. Zbavit se tohoto zlozvyku se dá právě důsledným nácvikem postoje v pluhu a tréninkem přívratných oblouků na mírných svazích.

7. KROK - Jak se zlepšovat?

Udělejte si čas. Ideální délka kurzu je pět dní. Za tu dobu byste se měla naučit slušně sjet kopec.

Nelžete. Buďte k sobě upřímná, hlavně co se lyžařských schopností týká. Jste začátečnice. No a? Každý z nás začínal.

Buďte trpělivá. Pokud máte fyzičku a zvládáte i řadu jiných disciplín, ideálně příbuzných lyžování (třeba bruslení), zvládnete lyžování rychleji než někdo, kdo nikdy nesportoval. V opačném případě se smiřte s tím, že to bude chvíli trvat.

Oprašte návyky. Školy lyžování nejsou jen pro začátečníky. Spousta kurzů už je dneska i pro ty, kteří nestáli na lyžích tři roky. Nemusíte se do nich registrovat na týden, stačí klidně půlden.


Článek vyšel v časopise Dieta 12/2015.

19.1.2016 7:30 | Jana LeBlanc

NAHORU

Přečtením článku spálíte: Vaše váha: kg

nápověda

Pro komentování článku je nutné být zaregistrován a přihlášen.

 
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Pro přesnější výpočet si prosím nastavte výši své váhy. Výpočet je samozřejmě nutné brát s určitou rezervou, protože každý má jiný metabolismus.