ZPĚT

Dieta a IQ

Potřebujete zhubnout. Najdete si potřebné informace v časopise, na internetu nebo se zajdete poradit do obezitologické poradny. Získáte jídelníček, cvičební plán a různá doporučení, co dělat, abyste se přebytečných kil zbavila.

Víte, jaké konkrétní potraviny vynechat, že se máte vyhnout přemíře tuků, cukrů, že se máte více hýbat atd. Ano, pokyny jsou jednoduché a jasné. Jak je však potom možné, že jejich zařazení do běžného života už tak snadné není? Proč člověku tyto informace nestačí? A jak vlastně souvisí naše inteligence s efektivní dietou? Proč neděláme to, co máme? Proč to nedělají ani mnozí lékaři, kteří lépe než kdokoli jiný vědí, jak je nadváha a obezita může ohrozit?

TATRANKA VS BROKOLICE

Na tyto a další otázky rozhodně není snadná odpověď. Naše inteligence nám totiž způsobuje při regulaci a udržování hmotnosti značné komplikace. Tisíckrát už jsem slyšela od svých klientek ono známé: „Já to mám všechno teoreticky zvládnuté, vím, že mám jíst karotku a brokolici místo čokolády a tatranek, ale nejde mi to dělat. Stydím se, že to nezvládám. Vím, že to nemám sníst a stejně to udělám.“ Všechny tyto zoufalé osoby sice nabádalo jejich vědomí, jejich inteligence, ale jediným výsledkem byl komplex méněcennosti, že jsou „nemožný slaboch“. Navíc mají tendenci stydět se před ostatními, mít pocit výlučnosti v tom davu, který má ovšem naprosto stejné potíže. Vznikající komplexy si člověk ve své paměti fixuje tím víc, čím je inteligentnější. Vyšší inteligence umí sice vše lépe maskovat, ale také více cítit, vnímat, uvědomovat si, trápit se.

ŠKODLIVÉ IQ

Čím komplikovanější duše, tím složitější a hůře snesitelná zpráva, že jsme při svém vysokém IQ připoutáni k něčemu tak přízemnímu. Touha jíst dobroty nebo jen chléb se sádlem srovnává všechny do jedné řady, moudré s hloupými. K čemu nám tedy ten mozek je? Není vlastně naše IQ při hubnutí tak trochu na překážku? Takto jednoduché to zase není, i když v extrémních případech vysoká inteligence může ohrožovat život. Jde o případy, kdy si dívky a ženy vezmou do hlavy, že jsou obézní a hubnou až do naprostého zničení zdraví. Ano, jde o mentální anorektičky a anorektiky (chlapců postižených touto poruchou příjmem potravy totiž stále přibývá).

S velkou pravidelností jsou to vysoce inteligentní osoby, obvykle s vysokoškolským vzděláním. Jejich schopnosti jim dovolují vymýšlet rafinované metody, jak se vyhnout jídlu i v případě, když už jsou pod kontrolou, třeba v nemocnici. Umějí si pěstovat dlouhé nehty, aby seškrábaly vrstvu másla na chlebu, vymýšlejí neobyčejné skrýše na jídlo z talíře atd. Mozek tu má vlastně destrukční funkci a čím inteligentnější pacient je, tím hůře se proti jeho nešťastnému překroucenému myšlení v terapii postupuje.

ZELENINA ZA BŮČEK

Vraťme se však k původní otázce, jak souvisí úspěch či neúspěch naší diety s výší intelektu. Zdá se, že do jisté míry je při udržování zdravého životního stylu inteligence výhodná. Chytří lidé v posledních letech alespoň částečně vyměňují knedlíky za zeleninu a bůček za krůtí masíčko. Snižuje se spotřeba cukru, lidé se obracejí ke zdravějším a light potravinám. Přesto v jejich jídelníčku nacházíme časté chyby. Není to však otázka jejich nižší inteligence, ale malé pozornosti. Ta způsobí, že si pletou zdravé a redukční potraviny. Pijí např. 100% džusy, na kterých je napsáno, že nejsou přislazované, a neuvědomují si, že džus sám o sobě je cukrová šťáva. Nebo mají pocit, že budou hubnout, když nesmaží na sádle, ale na zdravějším oleji. Velmi často pak ani vysoce inteligentní lidé nedokážou odhadnout bez předchozí výuky a osvojení si energetických hodnot redukčních potravin, kolik činí jejich denní spotřeba.

MĚJTE SYSTÉM

Je dobré vědět obecné věci o zásadách vypracovávání zdravé redukční diety. To ale k systematickému a zdravému snižování hmotnosti nestačí. Nastolení kvalitního redukčního systému, který by vedl k trvalému úbytku, je práce na vahách vážících s přesností na gramy. Jinak to obvykle prvních několik týdnů nejde. Tato „piplavá práce“ se však vyplatí pro celý zbytek života. A vzít svůj mozek na pomoc při hubnutí je věc nezbytná především na startu. Každý, kdo chce zhubnout, by měl dělat kroky smysluplně, aby jeho dieta měla „hlavu i patu“. V praxi to znamená uvědomit si, že nic nezíská tím, když bude dodržovat nějaký dietní plán, byť utvořený odborníkem. Ten totiž nikdy nemůže „ušít“ dietu přesně na míru.

Ani sám hubnoucí obvykle na začátku sestavování redukčního plánu neví, které jsou jeho preferenční potraviny, jakou závislost na které z nich má a jakým způsobem se od ní může natrvalo osvobodit. A pokud přemýšlíme, víme, že umělá dieta je vždy dočasná záležitost a pro trvalý úbytek je velmi nebezpečná. Vyvolává pocity strádání, nerespektuje závislost na preferenčních potravinách. Pocity strádání pak mohou přejít v chuťovou deprivaci, kdy už celý organismus trpí abstinencí a vše spěje k jedinému - porušení diety, následné nekontrolované konzumaci a jojo efektu. To je vlastně konečný výsledek hubnutí „bez rozumu“. Obvykle je konečná váha vyšší, než byla na začátku snah o zhubnutí.

POMOC MOZKOVÝCH ZÁVITŮ

Inteligence, užívání „mozkových závitů“ nám velmi pomůže, pokud je použijeme tak, jak máme. Na začátku každé diety je třeba zmapovat svůj dosavadní jídelní styl a pak ho do detailu zanalyzovat. Je vhodné si vyzkoušet, po kterých potravinách bude naše tělo psychicky strádat. Ty se nám totiž opakovaně vkrádají právě do mysli. Tyto potraviny pak je třeba nějakou dobu, byť v minimální míře, v redukční dietě zachovat. Platí tu, že „žádné ovoce nemá být zakázané“, abychom dietu jen zuby nehty „nedrželi“ a přitom čekali, kdy už ji budeme moci konečně „pustit“. Pokud vezmeme rozum do hrsti, budeme redukční jídelníček vytvářet sami sobě postupně tak, aby pro nás byl „jako ulitý“. Musíme ho plnit potravinami, na kterých si pochutnáme. Které potraviny to budou a v jakém množství, aby byl jídelníček plnohodnotný, to je práce pro náš mozek. Můžeme být nakonec rádi, že ho máme při hubnutí k dispozici.

*

Tip: Z psychologického hlediska je inteligence jednou velkou silou, kterou je třeba vhodně zapojit. Sama o sobě ale většinou nestačí. O lidském jednání totiž rozhoduje celá psychika, jako justice, ve které zasedá více soudců. A u konečného rozhodnutí nesmí chybět žádný z nich. To platí i u rozhodnutí o tom, zda budeme hubnout.

30.6.2008 22:15 | PhDr. Zdeňka Sládečková

NAHORU

Přečtením článku spálíte: Vaše váha: kg

nápověda

Pro komentování článku je nutné být zaregistrován a přihlášen.

 
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Pro přesnější výpočet si prosím nastavte výši své váhy. Výpočet je samozřejmě nutné brát s určitou rezervou, protože každý má jiný metabolismus.