ZPĚT

7 statečných zvítězilo!

Jak už jste možná zaregistrovali, naše soutěž Hubneme do plavek zná své vítězky. Uznání si ale dle našeho názoru zaslouží každá ze sedmi statečných. Všechny do jedné svůj boj s nadváhou zvládly. Občas sice zakoply, ale nikdy jim nechyběla síla zvednout se a jít do toho znovu. Tady jsou jejich příběhy, třeba vás inspirují...


1. místo: Dagmar Horniaková

Paní Dagmar se do soutěže přihlásila proto, aby změnila dosavadní sedavý způsob života, vylepšila si zdraví i kondici. A vše se jí povedlo! Do hubnutí se totiž přímo „vrhla“ jako do oceánu nových zkušeností a po celou dobu z ní sršela energie i nadšení pro dobrou věc. Na závěr bylo jasné, že na sebe může být právem hrdá, ale, jak sama říká, ani v tento okamžik s ničím nekončí a bude na sobě pracovat dál: „S výsledkem do dnešního dne jsem spokojená, ale ještě chci nadále pokračovat s dietním režimem a redukcí váhy.“ Účast v soutěži jí pomohla nejen po fyzické stránce, ale díky ní objevila i sílu své vůle. „Zjistila jsem, že dokážu jít vždy zodpovědně od začátku do konce za svým cílem - ať se to týká čehokoli,“ říká o svých snahách. Ale nebylo to vždy tak jednoduché. „Nejtěžší při hubnutí bylo dodržování množství - porcí jednotlivých jídel,“ vzpomíná na rozjezd hubnutí pod dozorem Petra Havlíčka. „Dodržování pravidelných intervalů mezi jídly a pohybového režimu mi šlo naopak lehce. I pitný režim byl bez problémů,“ dodává paní Dagmar a pro nás se stává živoucím důkazem toho, že když se obujete do zdravého životního stylu, opravdu se začnete cítit mnohem lépe. „Doufám, že mi můj nový způsob života vydrží už navždycky,“ odhodlaně konstatuje paní Dagmar. A co by ráda vzkázala ostatním čtenářkám Diety? „Chtěla bych tímto všechny srdečně pozdravit a povzbudit. Pokud se skutečně rozhodnete změnit svůj styl života, vyplatí se necouvnout ani nepolevit, ale vydržet. Především dodržovat pravidelné intervaly mezi jídly, správné složení jídelníčku a skutečně jíst 5-6krát denně. A hlavně: přidejte pravidelný pohyb!“ Co na to Petr Havlíček: „Z paní Dagmar mám obrovskou radost. Od základu změnila svůj život, veškeré naše rady přijala za své a přestala se honit tak, jako to dělala dřív.“ —-

2. místo: Renáta Sklářová

Renáta vyznává motto: „Je lépe litovat, že jsme něco zažili, než litovat toho, co jsme nezažili.“ Proto se přihlásila do soutěže a rozhodnutí se jí vyplatilo. „Jsem pyšná, že jsem to zvládla, a mám radost, že mi soutěž přinesla to, co jsem očekávala,“ líčí. „Když se ohlédnu zpátky, neříkám, že některé věci nešly udělat lépe, to bych lhala. Vždy jsem ale dělala maximum,“ pokračuje Renáta. „Poznala jsem, že jsem silnější, než jsem si myslela. A také jsem si uvědomila, že důležitější, než obávat se zakopnutí, je zakopnout, a umět se znovu postavit,“ popisuje těžké chvíle, které prožila. „Co se týče jídla, překvapilo mne, kolik energie jsem měla, když jsem dodržovala plán.

Čím déle pak trvalo období, kdy se mi dařilo, tím méně jsem to chtěla pokazit tím, že se přejím,“ přiznává Renáta, že bojuje s poruchou příjmu potravy. „Musela jsem se naučit řešit problémy jinak než jídlem, což se učím posledních 5-6 let.“ Ale o překvapení se Renátě postaral pohyb. „Začala jsem chozením do schodů a přidávala další aktivity. Radostí jsem skákala do stropu, když jsem po čase udělala první mužský klik! Uvědomila jsem si, jak je pro mne důležité, abych byla zdravá a měla dostatek síly,“ říká. „Poslední tři měsíce pro mě byly odrazovým můstkem, konečně jsem se začala řídit tím, co jsem se v minulosti naučila.“

Co na to Petr Havlíček: „U Renáty jsme s výběrem váhali. Trpí poruchou příjmu potravy, což jsme nakonec vzali ale jako výzvu. Během prvního měsíce ji přepadaly bulimické ataky, takže se jí náš plán dařilo dodržovat jen z 50 %. Pak se vše zlepšilo a Renáta nakonec zjistila, že daleko větší radost než ze shozených kil může mít z narůstající kondice a zlepšujícího se zdraví.“


3. místo: Lucie Romancová

„Jsem celkem spokojená. Jistěže co se týká váhy, člověk by nejraději hned měl tu svou vysněnou, ale jak říkám: pomalu, ale jistě. Jojo efektů mám za sebou už dost,“ konstatuje na úvod paní Romancová. „Tahle soutěž pro mě byla ohromná zkušenost. Zažila jsem, co znamená snažit se spolu v týmu sedmi statečných, vyzkoušela jsem si odborné měření i úpravu stravy výživovým poradcem, a to bych asi jinak nepodnikla,“ pochvaluje si. S novým jídelníčkem se sžila dobře, avšak její rodině se nová skladba stravy až tak nelíbila. Paní Romancová přiznává, že jí dělalo problém stravovat se společně s rodinou tak, aby oni neměli pocit, že je „trápí“ samými na páře upravovanými jídly a nutí je k radikální změně stravování ze dne na den. Ale pak jen tak mimochodem dodává: „Manžel si začal lepší kuchyni naštěstí brzy pochvalovat.“ Lehké ovšem nebylo zvyknout si stravovat se pravidelně a dobře i mimo domov, třeba u rodičů, na návštěvách, o víkendech, nicméně, jak sama nakonec poznala, i to se dá natrénovat. A celkové dojmy ze soutěže? „Rozumná změna stravování a odpovídající pohyb mi zpříjemnily život,“ sumarizuje Lucie. „Třeba se to bude líbit i vám. Zkuste to… Není to trápení, můžete si z toho udělat radost,“ říká o novém životním stylu. Co na to Petr Havlíček: „Myslím si, že se Lucii podařilo to, co si předsevzala. Hodně sportuje, vzhledem k hubnoucímu režimu si vybrala i správné aktivity. Také už není unavená, jako bývala dřív, a navíc změnila stravu nejen sobě, ale celé rodině. Což je celkově pozitivní. Lucie hubla správně a kromě 4 kg tuku jí ubylo také 17 cm přes boky, což je skvělé. Bohužel příliš nehubne v pase, nicméně to má na svědomí císařský řez, který přerušil břišní svaly, takže s nimi Lucie nemůže pracovat tak dobře a intenzivně, jak by chtěla. Každopádně k dosaženému výsledku gratuluji.“

Monika Vítová

Monika, která se umístnila spolu s Lucií na třetím místě, byla po soutěži naprosto šťastná. Proč? „Zjistila jsem, že zdravé stravování nemusí být jenom fádní a že hubnout jde i bez drastických diet.“ S dosavadním výsledkem je spokojená, ale cesta k němu nebyla ani pro ni příliš snadná. Monika totiž pracuje jako obchodní zástupkyně a většinu pracovní doby cestuje. Z toho vyplynuly i její největší trampoty se stravovacím plánem. „Nejtěžší bylo - a neustále je - plánování toho, co a kdy budu jíst. Z toho důvodu si pořád musím ráno připravovat alespoň svačinky na cesty.

Těžké také bylo udržet si pestrost v jídelníčku,“ přiznává otevřeně Monika. Navzdory tomu se ovšem nevzdala a snažila se jídelníček dodržovat i na služebních cestách. Co ji naopak překvapilo v tom druhém, pozitivním slova smyslu? „Ke svému překvapení jsem si chuťově lehce zvykla na novou stravu a nic z té původní, nezdravé, dnes už asi ani nepostrádám,“ hovoří o tom, jak se jí nový jídelníček zamlouvá. „Doufám, že v hubnutí budu pokračovat i po skončení soutěže, takže ten správný výsledek, tedy ideální váha, teprve přijde,“ uzavírá Monika.

Co na to Petr Havlíček: „Také v případě Moniky se zadařilo. Celkově změnila svůj životní styl, jídelníček a zaměřila se také na sport. Jak přiznala, po třech měsících soutěže jí zmizely některé zdravotní potíže, a to je rozhodně obrovské plus. Pokud bych jí měl snad něco vytknout nebo spíše doporučit, apeloval bych, aby ještě více relaxovala. Jinak si myslím, že má v současné chvíli důvod být sama se sebou spokojená.“ DALŠÍ STATEČNÉ…


Aneta Suchánková

Aneta se do hubnutí pustila naplno. Ale brzy se ukázalo, že i v případě snahy o změnu životního stylu je třeba brát všechno s mírou. Jídlo omezila tak, že se obratem projevil nedostatek cukrů v těle, následovaly zdravotní problémy a vše skončilo odstoupením ze soutěže. Po čase se jí Petr Havlíček začal znovu věnovat a Aneta to zkusila ještě jednou. A lépe! „Zatím to není to, co jsem si představovala, ale každý výsledek je pro mě úspěchem,“ říká po druhém odstartování změn. „Naučila jsem se relaxovat, správně se stravovat a vymýšlet různé zdravé recepty,“ vyjmenovává pozitiva účasti v soutěži. Sice se potýkala s pravidelností v jídle, ale dnes už si jídelníček organizuje sama. S čím si Aneta naopak hlavu vůbec nelámala? „Se cvičením. Už dříve jsem se věnovala vrcholovému sportu, takže cvičení mi šlo lehce,“ přiznává. „Určitě budu v hubnutí pokračovat. Chci se dostat na svých původních 52 kg!“ Co na to Petr Havlíček: „Aneta svou účast v Hubneme do plavek i své snažení hodnotí celkově pozitivně a já s ní můžu jenom souhlasit. Má sice problémy s pravidelností v jídle, se snídaněmi především, ale v úsilí ji podporuje i její přítel a zdravá strava mu chutná, což je dobře. Věřím, že to Aneta dotáhne do vysněného konce.“






—-

Martina Nováková

Nový životní styl, který paní Martina získala, se odrazil hlavně na její psychice - naučila se zklidnit tempo a zjistila, že když dodržuje jídelníček sepsaný přesně podle jejích potřeb, cítí se mnohem lépe. S váhou jí to podle ní samé příliš nevyšlo, ale to v tuto chvíli pokládá za druhořadé. Stravovací plán si každopádně pochvaluje a celková změna stravovacích návyků se jí moc líbí. „Je rozdíl si číst všeobecné rady v časopisech a pak dostat podrobné, konkrétní informace ušité přímo na míru,“ vzpomíná na konzultace a doporučení od výživového poradce Petra Havlíčka. „Velmi si vážím toho, že jsem získala spoustu dalších poznatků, co se týče stravy, ale i pohybu a odpočinku,“ hovoří o nově získaných vědomostech. Avšak na rozdíl od jiných soutěžících pro ni bylo o něco těžší vzdát se původních stravovacích návyků: „Nejhorší bylo omezit sladkosti a odolat oslavám doma i v práci.“

Ovšem dnes jí zdravé potraviny problém nedělají: „Ráda jím tofu, brokolici, mléčné výrobky nebo kuskus, čočku či květák,“ jmenuje. A jestli bude v hubnutí pokračovat? „Nejde mi ani tolik o to pokračovat v hubnutí, protože jsem to vlastně ani za hubnutí nepovažovala, ale pokračovat ve zdravějším způsobu stravování nejen sama za sebe, ale i s celou rodinou. Prospělo to nám všem,“ vypráví o svém nově nastartovaném životním stylu a na závěr zcela optimisticky dodává: „I když si myslíte, že to nejde, vždycky je nějaká cestička nebo někdo, kdo vám pomůže nejen při prvních krůčcích, ale hlavně vytrvat. A stojí to za to!“

Co na to Petr Havlíček: „U Martiny se zlepšilo v podstatě vše, od zažívání po psychiku, a to je rozhodně dobře. Určitě jí doporučuji pokračovat v započatém usilí a přeji jí do budoucna hodně štěstí.“










Renáta Osobová

„Naučila jsem se pravidelně jíst, pít, pohybovat se - a to je to nejdůležitější proto, aby se mi splnil sen a podařilo se mi zhubnout na vytoužených 65 kg,“ vypráví Renáta. Kus cesty už urazila, nicméně byla to pro ni celkem dřina. „Naučit se nejíst 3-4 hodiny před spaním, to byl vůbec ten největší problém, se kterým jsem se potýkala!“ Ale Renáta zabojovala. Díky tomu, že jí Petr Havlíček předepsal režim pěti až šesti jídel denně, se nakonec i fakt, že jíst těsně před spaním se nevyplácí, stal jejím novým životním pravidlem. V hubnutí bude určitě pokračovat, a dokonce ho bere jako úkol na celý život. Teď už ví, jak na to -a určitě se nevzdá. „Chtěla bych všem holkám, které se trápí svou postavou, a stále se jim nedaří, vkázat, aby se taky svěřily do rukou odborníků,“ říká Renáta a pro čtenářky Diety ještě navíc doplňuje: „Určitě se do téhle soutěže příští rok přihlaste! Nebudete toho litovat!“

Co na to Petr Havlíček: „Renáta si od začátku celkem pochvalovala nový jídelníček sestavený na míru. Menší problémy u ní z mého pohledu nastaly v nepochopení pohybových aktivit. Z počátku si totiž ve své snaze nic nezanedbat naložila příliš mnoho intenzivního sportu, a tak místo tuku hubla hlavně svaly. Nicméně jsme si brzy všechno vyjasnili a já jsem si jistý, že teď už velmi dobře ví, jak jít ve svém hubnutí ještě o hezkých pár kilogramů dál.“

21.7.2009 12:28 | Paulovičová, Alexandra Petra Lamschová a Jana Potužníková

NAHORU

Přečtením článku spálíte: Vaše váha: kg

nápověda

Pro komentování článku je nutné být zaregistrován a přihlášen.

 
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Pro přesnější výpočet si prosím nastavte výši své váhy. Výpočet je samozřejmě nutné brát s určitou rezervou, protože každý má jiný metabolismus.