Podpora chorob výživou

30.8.2010 8:16

Každý z nás zná velmi dobře úzkostný pocit, když na chvíli podlehne nemoci. O to horší je boj s nemocemi dlouhodobými, se kterými se potýkáme několik let nebo i celoživotně do konce života. Na každou nemoc existují více či méně účinné léky a rovněž doporučení v podobě potravinových omezení a preferencí. Promyšlená výživová strategie tak může působit jako skvělá podpora konkrétní léčby.

Jak máte jíst při řešení kožních onemocnění, cukrovce, poruchách funkce štítné žlázy či osteoporóze vám může poradit nejen lékař, ale i výživový specialista. Lékař však zpravidla nemá čas na vysvětlování různých stravovacích detailů a už vůbec ne na kontrolu zavedeného jídelníčku.

Podpůrná strava tak zůstává na volbě každého z nás. Vlastním přístupem tak můžeme postup nemoci efektivně zpomalit. Nastiňme si tedy základy podpůrných jídelníčků pro některé nejčastější choroby, které zároveň fungují jako účinná prevence.

Cukrovka (diabetes mellitus II typu)

Jak již sám název napovídá, cukrovka znamená vždy omezení cukrů. A to nejen jednoduchých, ale i těch složitějších (polysacharidů) z těstovin, příloh a pečiva. V podstatě každá potravina, která má vyšší glykemický index* (odezvu inzulínu) je pro cukrovkáře potenciálním nebezpečím.

Nízkosacharidová strava* *, je tedy základem prevence i léčby cukrovky druhého typu. Neznamená to však, že by se měl cukrovkář sacharidů ani dotknout, ale dbát na to, aby žádný sacharid nejedl samotný, ale v kombinaci s přirozenými tuky (ořechy, lněná semínka, olivy) nebo bílkovinami.

Lze uvést příklad čokoládové tyčinky, která má samostatně glykemický index (GI) něco nad 70, ale celek stejné čokolády s ořechy GI okolo 30. Stejná čokoláda snězená s ořechy tak výrazně sníží nároky na vylučování inzulínu.

Přesný přehled o glykemických indexech je tedy základem diabetické výživy. Jako další jsou na řadě potraviny, které mají vztah k takzvané inzulínové rezistenci* * *, tedy nedostatečné odpovědi organismu na působení inzulínu. Zjednodušeně se dá říci, že jakýkoliv zvýšený příjem sacharidů inzulínovou rezistenci zhoršuje.

Naopak strava založená více na příjmu rostlinných a živočišných tuků může inzulínovou rezistenci snížit. Prospěšné jsou v podstatě stejné druhy tuků, jaké jsou využívány pro prevenci vysokého cholesterolu, tedy již zmíněné ořechy a mandle, rybí oleje nebo pravé máslo.

Další látky zvyšující reakce organismu na inzulín se vyskytují ve specifických rostlinách. Nejznámější je Indická rostlina Gymnema Sylvestre (gurmar), kterou lze pořídit jako potravní doplněk, ta má kromě zlepšení senzitivity na inzulín i pozitivní efekt na množství vylučovaného inzulínu.

Podpůrné efekty jsou prokázány i u česneku nebo skořice, které jsou u nás dostupnější. Mezi nejsilnějšími látkami podporující činnost inzulínu patří i taurin který je poslední dobou součástí některých energetických nápojů, nicméně jeho přirozeným zdrojem jsou všude dostupné ryby a drůbež (při dostatečné kvalitě masa).

Osteoporóza

Řídnutí kostí je doprovodným jevem stárnutí a špatného životního stylu. Nicméně je několik způsobů, jak se jí účinně vyhnout nebo s ní úspěšně zápasit. Na prvním místě je nutno zmínit přiměřený pohybový režim zahrnující i silový trénink. Mnoho studií uvádí výrazně nižší riziko osteoporózy u pravidelně sportujících a posilujících jedinců. Ale nelekejte se! Nejde o trénink vzpěračský či kulturistický, jde o posilování respektující limity každých věkových kategorií. Přičemž nejsou výjimkou programy pro seniory nad 60let. Stačí posilování uzpůsobit svým možnostem.

Obecně se dá říct, že k řídnutí kostí velmi intenzivně napomáhá kyselost (acidifikace dietou) organismu. Nadměrná kyselost totiž nutí tělo upotřebovat ionty draslíku a vápníku. Ve stravě však není potřeba zvlášť nadměrně přijímat zrovna vápník. Efektivnější je zaměřit se na další zdroje kladných iontů jako draslík a hořčík. Především soli draslíku pomohou udržet kvalitní kostní strukturu.

Naproti tomu jsou soli, které kyselost organismu zvyšují, třeba kuchyňská sůl (NaCl). Vysoký obsah iontů draslíku má fermentovaná soja, hrách, sušená meruňka, švestky, ale i sušené houby. Dalšími zdroji jsou vlašské ořechy, banán či rajčata. Mimo ovoce a zeleninu stojí za zmínku i hovězí a kuřecí maso. Kyselost organismu snižuje i vyvážený příjem mastných kyselin, tedy rovnováha mezi rostlinnými oleji a živočišnými tuky (jak rybí, tak ostatní živočišné oleje a máslo).

Dalšími stěžejními složkami při osteoporóze je příjem vitamínů D a K. Zatímco vit.D je tvořen v kůži při opalování (pro dostatečnou úroveň stačí 2x 30min týdně), účinná forma vit. K je dosti pevně vázána se střevní mikroflórou. Nestačí tedy přijímat vit. K v obilných klíčkách, brokolici, játrech nebo listové zelenině, ale je zapotřebí mít i fungující střevní mikroflóru. V kontextu vit.K je efektivní udržovat střevní mikroflóru fermentovanými výrobky nebo mléčnými kulturami.

Individualizace výživy pro podporu léčby chorob má svůj veliký význam v tom, že přijímaná strava může být zároveň Vaším lékem! V tomto ohledu je možné obrátit se na specializované pracoviště Health Institute, kde je možno řešit podpůrné jídelníčky např. pro astma, autoimunní onemocnění, osteoporózu, zvýšený krevní tlak, rakovině, prostatě, kardiovaskulární chorobách, poruchách erekce, jaterních dysfunkcích, kožních potížích, diabetes mellitus typu I a II, zánětech kloubů, Parkinsonova choroba, či dysfunkce štítné žlázy.

http://www.healthinstitute.cz/new_index.php?menu_texty_id=6

www.healthinstitute.cz

Rychlé vysvětlivky pojmů:

*Glykemický index - Glykemický index je relativní číslo, které vyjadřuje vzestup krevního cukru (glukózy) po příjmu potraviny. Samotná glukosa má GI 100.

Sacharidy - všeobecně cukry, jsou společně s proteiny a tuky takzvané základní živiny. Dodávají tělu energii ve formě glukózy.

Polysacharidy - Škroby, tedy složitější cukry (někdy pomalé sacharidy) jsou obsaženy v bílém i celozrnném pečivu, respektive v mouce, rýži, kukuřici, luštěninách, a dalších přílohách.

Nízkosacharidová strava - Strava založená na nízkém poměrném příjmu sacharidů. Je tedy založena ze 65-80% na tucích a bílkovinách.

Nenasycené tuky - prospěšné tuky, které využívá organismus k udržení vnitřní teploty, k izolaci nervových buněk, k rovnováze hormonů a k zachování jemné a pružné pokožky.

Inzulínová rezistence - nedostatečná odpověď organismu na vylučování inzulínu. Receptory buněk dostatečně nereagují na vyplavený inzulín, což způsobuje energetickou a hormonální nerovnováhu.

Fermentovaná - kvasný biologický proces za pomocí enzymů a mikroorganizmů. U sóji běžný způsob konzervace.

Mgr. Petr Šťastný