ZPĚT

4. června, středa

Kdybych měla volný metr k rozstříhání, už bych začala se zkracováním, protože by mi ho tolik neubylo. Blíží se nám termín převážení a přeměření u pana Havlíčka. Čím více se ženeme k cíli, tím více se musím motivovat.

Přestalo mě bavit zapisování stravy, protože kdokoli by do mých zápisků koukl, je to stále stejné: ovoce, zelenina, jogurty bílé neslazené, tvaroh netučný neslazený, když salám tak fitness nebo dětský bez tuku, když pečivo tak málo a celozrnné, když tuk tak jedině light, když vodu tak neslazenou, mléko výjimečně, a to polotučné, místo kávy meltu, místo bílého cukru nyní třtinový a hlavně ovoce a zelenina a zelenina a ovoce. Ze začátku jsem používala na odměření porcí váhu, tu už jsem také uklidila do skříně, protože vše již mám v oku. Jediné, co jsem si neodpustila, je občas to sladké, ale jakmile něco sním a vím, že to nesmím, odplácím to cvičením, takže i když se mi nechce, tak vyrazím s holemi na procházku nebo na kolečkové brusle.

Konečně začalo to správné počasí! Teplo snad bude více rozpouštět ty tuky v těle. Jahody už nám na zahrádce začínají zrát, a tak bude více příležitostí jíst zdravěji, protože ceny v Zelenině jsou opravu odpuzující. Za pár dní jistě začnou červenat i naše úžasné megatřešně, to si dám … a pak už to půjde samo, hrášek taky pučí, rajčata už se chystají na přestěhování ze skleníku do volné přírody… to je život na dědině, všechno si to tu pěstujeme a máme BIO :) a nejlepší jsou jablka „žňovky“ - to v období žetí obilí jsou tak akorát zralé, bez chemie a umělých hnojiv jsou krásně voňavé…

Co se diety týče, dá se říci, že jsem se trošku přeonačila od začátku soutěže, hodně musím přemýšlet, co sním, a co ne, co si musím odpustit. Nejúčinnější je do obchodu skoro vůbec nechodit, až jen v tom případě, že doma něco chybí. Musím se vyhýbat lákadlům a zdrojům všech pokušení. Víte, jaká je to hrůza, když jdu kolem stánku s točenou zmrzlinou? Ta vůně se táhne 500 m před a 500 m za ten stánek a to se nedá tomu vyhnout…O víkendu jsem měla dvě zmrzky… ale vzala jsem to v rámci dne, kdy můžeme cokoliv. To pan Havlíček vymyslel dobře, den všežerství :) ale nejhorší u mě je, že si řeknu v den, když už se moc rozjedu, že „dnes je den, kdy můžu cokoliv“, ale nedodržím to, aby další byl až za týden, prostě zapomenu, kdy jsem si naposledy tento den udělala, a klidně za 4 dny si ho udělám znova :) to ze mě asi pan Havlíček radost mít nebude :( ne ne, to asi ne….ale omluvenkou je jistě ten sport.

Ale co je děsný, ta moje zhnilota. Pořád si říkám, musím makat, už jen pár dnů do konce, s takovou, jak se činím do teď, tam budu za oslíka, že jsem do soutěže lezla :) i můj Ráďa řekl, že jsem tele, že se málo snažím, že být on na mém místě, tak maká jak dˇas a ne jak já, jednou za čas… Připomněl mi, že jak jsme byli nedávno za panem farářem, co nás bude oddávat, tak se zmínil, že u hodně lidí chybí motivace. Vyprávěl nám, že děti měly soutěž o zájezd do Říma, měly přečíst nějakou část Bible a pak z toho psaly test a kdo ho měl nejlepší, jel na zájezd, a oni? Oni se nehlásili ani do té soutěže, to já bych se klidně přihlásila, i kdyby se měl psát test z nějakého technického materiálu, který by mi absolutně nic neříkal, taková krásná cena, a ono je to nemotivovalo? To jsem tehdy u pana faráře pronesla, a tak mi to i Ráďa nedávno vpálil, jsem prý stejná jako ta děcka, tak krásné ceny v soutěži, a jak mě to motivuje? Stejně jako ty děti. Jenže já mu mohla oponovat, že pro mě je hlavní cenou to, že mé krevní testy u hematoložky dopadnou lépe, že nebudu funět do schodů a taky si na sebe dokážu sehnat hezčí - méně rozměrné oblečení. Ale cena v soutěži by mě měla taky lákat a nebudu lhát, je lákavá :)

Ještě by to chtělo nějaký manuál na změnu zhnilotinského stavu na aktivní. Jídelníček dle pana Havlíčka mi opravdu pomohl v tom, že jsem ani netušila jak velké porce si může člověk dovolit. Samozřejmě že není povoleno 6 knedlíků a vepřové se zelím, ale když si dáte na talíř plátek libového masa, to kvantum rýže či těstovin a k tomu ještě zeleninový salát, tak jste sytí a nenafukujete se tak jako po vepřo, knedlo zelu.

Minulý týden jsem jezdila do práce na kole, no ráno to šlo, ale po lehkém infarktu v pátek, kdy jsem se vracela z práce v 32 stupních jsem svůj záměr v šetření benzínu přehodnotila a zase oprášila auto v garáži. Je to příjemný si ráno přivstat, jet na lačno s jistou dávkou karnitinu 35 minut s chladným vánkem do práce, ale vracet se v příšerném horku, opálit si jen levou ruku a po návratu domů vypít půl studny vody…to neeee…opravdu obdivuji ty, co denně jezdí kolmo…

Včera byl opět bodyclass, vybrala jsem poslední vstup z permanentky, takže od příštího týdne začínám s posilovnou, protože je mi líto nechat propadnout permanentku na posilovnu, naštěstí se ke mně přidala kamarádka, co se mnou chodí do bodyclassu, tak aspoň nám to lépe půjde a nebude to taková nuda, jako když tam jsem sama, okolo ti řízkové funí a natahují ty své svalnaté paže a já tam drancuji své špeky a potím se 3x tolik co oni.

Tak uvidíme, příští úterý napíši, jak se nám v pondělí cvičilo. Hlavně holky, na stáncích už je nová Dieta! Hned jak jsem ji viděla, tak jsem ji koupila, a zase nezklamala, tolik zajímavého, jen si na to budu muset udělat čas, abych si ji v klidu bez kávičky a oplatečku přečetla :) Tak se zatím mějte a hlavně jezte zdravě, ono nemá cenu omezovat jen jídlo, to se nedá dlouhodobě vydržet, důležitý je ten pohyb…já mám stále na čem pracovat…

zatím ahoooj Leňa

5.6.2008 15:21 | Lenka Růžičková

NAHORU

Přečtením článku spálíte: Vaše váha: kg

nápověda

Pro komentování článku je nutné být zaregistrován a přihlášen.

 
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Pro přesnější výpočet si prosím nastavte výši své váhy. Výpočet je samozřejmě nutné brát s určitou rezervou, protože každý má jiný metabolismus.