ZPĚT

Nezdravá posedlost zdravou stravou

Snažit se žít zdravě a přemýšlet o tom, co si dát na talíř, je jistě chvályhodné a vřele doporučované. Ale jak se říká - všeho moc škodí. Někdy se totiž může toto úsilí zvrtnout v patologickou potřebu jíst pouze „neškodné“ potraviny.

Trávíte několik hodin denně přemýšlením o tom, co jíte, a sestavováním svého jídelníčku? Důsledně se vyhýbáte všem potravinám, které považujete za nezdravé? Máte problém najít restauraci, jež by vám ve všech ohledech vyhovovala? Pak se u vás možná začínají objevovat příznaky poruchy, kterou odborníci nazvali ortorexie (z řečtiny „orthos“ -správný a „orexis“ - chuť). Tento relativně nový pojem se používá pro označení chování lidí, kteří až chorobně pečlivě kontrolují složení své stravy. Ortorexie zatím není ofi ciálně uznanou poruchou příjmu potravy, ale její symptomy podobně jako u anorexie (odmítání potravy) či bulimie (záchvatovité přejídání a následné úmyslné vyvrhování potravy) způsobují, že člověk v jiných oblastech života trpí.

Životní styl, nebo choroba?

Ortorektik ze svého jídelníčku postupně vylučuje různé potraviny -nejprve skutečně nevhodné, ale později i ty zdravé, které v něm však vzbuzují nedůvěru (nejsou podle něj v dostatečné „bio“ kvalitě, neví, kdo a jakým způsobem je vyprodukoval apod.). Do jaké míry je tedy ještě normální zabývat se tím, aby byl jídelníček zdravý, a kdy už začne takové chování vykazovat znaky závislosti? MUDr. Erika Matějková říká: „Je přirozené volit jídlo tak, aby našemu tělu vyhovovalo a splňovalo kritéria zdravé výživy.Nemocí se toto chování stává tehdy, je-li pacient ovládán stále se opakujícími myšlenkami, že nemůže zkonzumovat nic, co nesplňuje jím zvolená kritéria. To vyvolává stálou úzkost, myšlenky na zdravou stravu se stávají neovladatelnými a stále se opakujícími.“

Tehdy to začalo…

Poprvé název ortorexie použil před dvanácti lety americký lékař Steven Bratman, jenž považuje tyto projevy za „nemoc maskovanou jako přednost“. Zajímavé je, že touto poruchou netrpí převážně pouze ženy, ale postihuje i muže, pro které se stává přehnané dodržování nutričních hodnot potravin smyslem života (například sportovce, kulturisty, příznivce vegetariánství, veganství, makrobiotiky apod.). Správné a zdravé stravování považují za svou výraznou přednost, znak morálních kvalit, a někteří dokonce za druh duchovní činnosti.

Žijeme, abychom jedli?

Lidé trpící ortorexií obvykle věnují veškerý svůj čas shánění vhodných potravin. Ty musejí být vypěstovány ekologickým způsobem, bez barviv, konzervantů, zeleninu a ovoce jedí hlavně syrové, zcela vynechávají masitá a tučná jídla, sacharidy apod. Jídelní lístek mají naplánovaný minimálně týden předem, přesně si počítají příjem kalorií, vitaminů a minerálů. Jídlo se pro ně stává „náboženstvím“ a jeho příprava se podobá rituálnímu obřadu. Používají pouze nezávadné nádobí, vyrobené z určitých materiálů (keramika, dřevo), někdo zcela odmítá potraviny krájet apod. To jim přináší jistý pocit „nadřazenosti“ nad ostatními, kteří se stravují běžným způsobem. Přestávají si rozumět a vycházet se svými přáteli, kolegy a členy rodiny.„Takový člověk se stává podivínem. To, že se začíná vyčleňovat, si často ani neuvědomuje. Posedlost zdravou výživou ho plně pohlcuje a často mu nahrazuje sociální kontakty. Své okolí poučuje a má tendenci k mentorování. Strádá pak nejen jeho partnerský vztah, ale i vztah s dětmi, rodiči a přáteli,“ vysvětluje Erika Matějková.

Nebezpečí na dohled

Člověk posedlý zdravým stravováním ale může být v důsledku nekompromisních úprav jídelníčku ohrožen i na zdraví. Podle doktorky Matějkové se mohou příznaky ortorexie objevit spíše u lidí úzkostnějších, emočně labilnějších a snáze ovlivnitelných. „Ti si určují vlastní pravidla, co je zdravé a co ne. A požadavky zdravé výživy jim zdaleka nestačí. Například tak vegetariáni strádají nedostatkem železa a vitaminu B12, lidé konzumující pouze zeleninu trpí nedostatkem bílkovin.Navíc tato porucha může vést až k obsesivní posedlosti, kdy člověk není schopen pozřít nic, o čem není přesvědčen, že je dostatečně zdravé. Konzumace jídla, které je podle něj nezdravé, vyvolává v takto postiženém člověku úzkost a on se pak opakovaně zabývá myšlenkami, že udělal něco špatného, a přemýšlí, co to v jeho těle způsobí. Těchto myšlenek se není schopen sám zbavit a plně jej pak ovládají,“ upozorňuje lékařka.

Cesta k uzdravení

Léčba ortorexie není, podobně jako u jiných poruch příjmu potravy, jednoduchou ani krátkodobou záležitostí, a často se ortorektik léčit také odmítá. „Léčba je dlouhodobá a náročná. Kombinují se léky zároveň s psychoterapií.Podmínkou úspěchu je ale to, aby takto postižený pacient měl náhled na svou nemoc a rozhodl se léčit. Vzhledem k tomu, že volba jídla jde v ruku v ruce s vyznáváním různých filozofi ckých a náboženských směrů, jsou tito lidé často přesvědčeni o své výjimečnosti a nadřazenosti nad ostatními.To samo o sobě blokuje vyhledání pomoci u těch, kteří v jejich očích stojí níže,“ uzavírá MUDr. Erika Matějková

Bratmanův test: Jste ortorektik?

1. Zajímáte se více o kvalitu potravin než o to, jak jsou chutné?

2. Trávíte více než tři hodiny denně přemýšlením o zdravévýživě?

3. Cítíte se vinni, pokud porušíte své stravovací zvyklosti?

4. Plánujete dnes, co budete jíst zítra?

5. Izoluje vás společensky váš způsob stravování?


Odpověděli jste minimálně čtyřikrát ano?Pak se raději poraďte s odborníkem.

PTALI JSME SE: MUDr. Mgr. Eriky Matějkové, psychoterapeutky v oblasti Matějkové MUDr. partnerských problémů, nevěry, pocitů osobního selhání, úzkostí a poruch příjmu potravy,

4.6.2009 10:43 | MIRKA KONÍČKOVÁ

NAHORU

Přečtením článku spálíte: Vaše váha: kg

nápověda

Pro komentování článku je nutné být zaregistrován a přihlášen.

 
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Pro přesnější výpočet si prosím nastavte výši své váhy. Výpočet je samozřejmě nutné brát s určitou rezervou, protože každý má jiný metabolismus.