ZPĚT

Makrobiotická STRAVA

Tentokrát se nepodíváme na „zoubek“ žádné typické dietě, ale makrobiotické stravě, která by podle svých příznivců měla mít pozitivní vliv na vaše fyzické i psychické zdraví. Na jakých principech funguje a jak vás může podpořit při hubnutí?

Makrobiotika je slovo pocházející ze spojení latinského macros (velký, dlouhý) a bios (život) a už v názvu proklamuje své poselství. Není jen o stravování, spíše jde o filozofický směr vycházející z přesvědčení, že psychický a fyzický stav člověka je ovlivněn tím, jak přijímá svět, potravu nevyjímaje.

KDE TO ZAČALO?

Poprvé slovo makrobiotika použil už v roce 1796 německý lékař Hufeland v knize Makrobiotika aneb Umění, jak prodloužit lidský život. Nicméně tu, o které se budeme bavit dál, představil až ve 20. století Japonec G. Oshawa, který tvrdil, že neexistuje žádná nemoc, jež by se nedala vyléčit odpovídající přírodní stravou. Pravda sice je, že tuto tezi ještě nikdo nepotvrdil, nicméně vliv makrobiotické stravy na zdraví prokázán byl – například působí preventivně proti rakovině tlustého střeva a dokáže si údajně poradit také s lupénkou a alergiemi.

ENERGIE JIN A JANG

Makrobiotika si „hraje“ s principy jin a jang, podle nichž rozděluje potraviny do energetických skupin. Z pohledu makrobiotiky některé potraviny zahřívají, zpevňují a stahují buňky našeho těla – ty patří do skupiny jang. Pak jsou potraviny neutrální a nakonec ty, jež zchlazují, roztahují a uvolňují buňky a náleží do potravin s příslušností k principu jin. Přitom je třeba podotknout, že každá potravina má obě energie, ale vždycky jedna z nich převažuje. V ideálním případě by měl organismus dostávat potraviny, jež ho udrží v rovnováze, tedy neutrální, nicméně my ho spíše přetěžujeme.

Vezměme si například, že si dáte k obědu steak (řadí se mezi potraviny s extrémní energií jang) a jako dezert si dopřejete rakvičku se šlehačkou (extrémní jin). Zdánlivě jste udělali všechno správně, protože jste zahřátí v rámci snahy o rovnováhu zažehnali zchlazením. Jenže organismus šel z extrému do extrému a musel se s touto přijatou potravou poprat! A přesně tomuto přetěžování se snaží makrobiotika zabránit.

CO JE ČESKÉ, JE DOBRÉ

Zatímco předchozí teorie vás může vyděsit, následující už má svou logiku i pro laika. Makrobiotika totiž nevidí důvod, proč jíst dovážené potraviny. Preferuje ovoce, zeleninu, luštěniny a obiloviny, o nichž říká, že nám prospějí ty, jež jsou vypěstované v našem klimatickém pásu. A její argumenty jsou pádné. Třeba exotické ovoce je plné vody a šťavnaté dužniny, která je připravená zchladit lidi žijící pod horkým sluncem. Ale žijeme my v extrémních teplotách? Ne. Pak tedy naše tělo takové potraviny nepotřebuje. Navíc když je nebudeme dovážet, přestaneme zasahovat do ekologie, platit za export a import a podkopávat půdu našemu zemědělství. Ano i to bere makrobiotika v potaz. A k tomu respektuje roční období, takže odmítá v zimě dovážená jablka, když ta patří k pozdnímu létu a podzimu a pro další období je může uchovat sušená… Prostě: co u nás v daném ročním období neroste, nepotřebujeme!

BOHATÝ JÍDELNÍČEK?

Co je zapovězeno, jsou chemicky upravené potraviny s nulovými hodnotami základních živin, vysokým cholesterolem, nasycenými tuky a nevhodnými sacharidy, jež naše tělo zatěžují. Naopak jsou upřednostňovány „čisté“, doma vypěstované či chované zdroje. Ačkoli i u chovu je třeba být skromnější. Makrobiotika z jídelníčku prakticky vylučuje maso (dovoluje ryby a v menší míře drůbeží maso), mléko a mléčné výrobky (proto ji vyhledávají lidé s alergií na mléko), omezuje konzumaci vajec. Naopak si lebedí v luštěninách, obilninách, zelenině, sójových produktech, ovoci, mořských řasách a polévkách. Vše navíc doporučuje konzumovat v co nejpřirozenějším stavu, proto obilniny u ní najdete neloupané a s bílou moukou a produktů z ní se nemáte šanci setkat. Na základě toho makrobiotika hlásá, že dokáže obohatit a především ozdravit jídelníček. Jen to zní trošku asketicky, co říkáte?


MAKROBIOTICKÁ STRAVA OČIMA PhDr. IVY MÁLKOVÉ,

zakladatelky společnosti Stop obezitě, „Problémem u obézních bývá neuvědomělé jedení. Tomu zabraňují často alternativní výživové směry tím, že bývají spojeny s nějakým filozofickým pohledem na svět, který vede i k zamyšlení nad jídelníčkem. Pozitivem je zvýšení příjmu luštěnin, které jsou příkladem komplexní potraviny obsahující 60 % sacharidů, 25 % bílkovin a jen 2 % tuků, a dále zeleniny, jež pomůže mimo jiné zvýšit příjem vlákniny. Nevýhodou při tomto druhu stravy je pro redukci váhy nevhodný poměr živin ve prospěch sacharidů. Stejně jako fakt, že makrobiotika odmítá dovážet potraviny z jiných pásem, což v zimě může způsobit nedostatek vitaminů.“ —-

Kde se o ní dozvíte víc?

Mishio Kushi: Makrobiotická cesta, Makrobiotika a přírodní léčení
Carl Feré: Makrobiotika
Vladimíra Strnadelová a Jan Zrzán: Radost z jídla

2.7.2009 15:25 | Jana Potužníková

NAHORU

Přečtením článku spálíte: Vaše váha: kg

nápověda

Pro komentování článku je nutné být zaregistrován a přihlášen.

 
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Pro přesnější výpočet si prosím nastavte výši své váhy. Výpočet je samozřejmě nutné brát s určitou rezervou, protože každý má jiný metabolismus.