ZPĚT

Pozor, vysoký tlak!

Řadí se k takzvaným civilizačním nemocem a může vám život pěkně zkomplikovat, či dokonce zkrátit. Zvlášť když kromě vysokého tlaku trpíte také nadváhou nebo obezitou!

Vysoký krevní tlak je velmi zákeřné onemocnění. Přichází pozvolna, dlouho nevíte, že ho máte, protože se vlastně ani nijak neprojevuje. Navenek. Uvnitř vašeho těla však dlouhodobě zvýšený krevní tlak neboli hypertenze doslova řádí. A ohrožuje vás na zdraví. A pokud k tomu navíc trpíte dalšími civilizačními nemocemi, jako je diabetes, obezita, žijete ve stresu a nestaráte se o svou životosprávu, může vás jednoho dne vysoký tlak ve spojení se všemi dalšími faktory také předčasně připravit o život. Proč je tak nebezpečný? O tom jsme si povídali s obezitoložkou MUDr. Šárkou Svobodovou, Ph. D., z III. interní kliniky pražské Všeobecné fakultní nemocnice:

Paní doktorko, co se s tělem při vysokém tlaku vůbec děje?

Krevní tlak jako takový vzniká tak, že při srdečním stahu se krev vypudí do cévního oběhu. Cévní stěny reagují na každý srdeční stah tak, že se mírně roztáhnou, aby docházelo k plynulému toku krve všemi tělními orgány. Dochází-li k vyššímu krevnímu tlaku, srdce (především jeho levá komora) musí krev pumpovat proti většímu odporu. Časem proto zbytňuje a později i selhává. Pokud krev v tepnách koluje pod vyšším tlakem, znamená to pro jejich stěnu nadměrnou zátěž. Cévní stěna se postupně poškozuje. Urychluje se proces aterosklerózy, kdy se do cévní stěny ukládají tukové částice. Tím se snižuje jejich poddajnost a posléze i průtok. Důsledky těchto aterosklerotických změn se mohou projevit různě – podle místa nejtěžšího postižení. Největší nebezpečí představují změny mozkových tepen, jež často vedou až ke vzniku mozkové mrtvice a postižení věnčitých tepen vyživujících srdeční sval. Pak hrozí angina pectoris nebo srdeční infarkt a další problémy.

Poznám, že mám vysoký tlak podle nějakých vnějších projevů?

Vysoký krevní tlak je nebezpečný právě proto, že vzniká často velmi plíživě a nenápadně. Pokud pacient neabsolvuje pravidelná preventivní vyšetření, kde by se mu tlak změřil, často neví, že jím trpí. Někteří pacienti nicméně mohou trpět zcela nespecifickými příznaky, jako je větší únava, bolesti hlavy, poruchy spánku či tlak za hrudní kostí. Většina pacientů však žádné obtíže nemá.

Jednou z jeho příčin je obezita. Platí ale vždy, že obézní člověk má vysoký tlak?

Obezita neznamená, že má pacient vždy vysoký krevní tlak či jiné onemocnění, které s obezitou souvisí. Riziko výskytu je však významně vyšší než u jedince s normální hmotností. Existují epidemiologické studie, jež prokazují, že vyšší výskyt hypertenze souvisí s vyšší hodnotou BMI (body mass indexem). Platí tedy, že čím je tělesná hmotnost vyšší, tím je vyšší pravděpodobnost, že v příštích letech vysoký krevní tlak vznikne. Shrneme-li výsledky studií, většina obézních pacientů vysoký krevní tlak má a naopak téměř každý hypertonik má alespoň nadváhu či větší množství viscerálního tuku (okolo břišních orgánů).

Když se sejde obezita/nadváha s vysokým tlakem, je dotyčný předurčený k tomu, aby se v budoucnu pral s další civilizační nemocí – takzvaným metabolickým syndromem?

Ano, současný výskyt těchto dvou parametrů významně zvyšuje pravděpodobnost pozdějšího rozvinutí metabolického syndromu se všemi jeho důsledky, jako je například rychle se rozvíjející ateroskleróza. Velmi rizikovým pacientem je především ten, který trpí obezitou tzv. mužského typu, někdy se popisuje jako „typ jablíčko“, tedy když má výrazně vyšší obvod pasu (u žen nad 88 cm a u mužů nad 102 cm). Již tyto dva alarmující faktory by tedy měly znamenat zvýšenou pozornost jak ošetřujícího lékaře, tak pacienta samotného, a měla by být dostatečnou motivací k zásadnímu zásahu v oblasti životosprávy.

Podaří-li se obéznímu člověku zhubnout, znamená to, že se tlak automaticky upraví?

Ano, obecně platí, že významné snížení nadváhy vede ke zlepšení řady metabolických procesů a fyziologických parametrů včetně krevního tlaku. Redukce nadbytečných kil o 10 % již vede k významnému snížení tlaku, především diastolického (spodního). Tento efekt je nejvýraznější u pacientů redukujících váhu zejména díky pohybové aktivitě. Ta by však měla být u léčeného hypertonika prováděna správným doporučeným způsobem a pod odborným dohledem. Při léčbě obézního pacienta, trpícího mnoho let vysokým krevním tlakem, případně dalšími projevy metabolického syndromu, však nemůžeme očekávat zlepšení hodnot na úroveň zdravých jedinců. Můžeme však reálně předpokládat, že se nám podaří zredukovat počet léků nebo snížit jejich dávku nutnou k udržení normálního krevního tlaku.

Jinými slovy, jako člověk s vysokým krevním tlakem budu této skutečnosti při hubnutí přizpůsobovat volbu pohybové aktivity, a tedy i jídelníčku?

V případě obézního hypertonika je základem klasický redukční jídelníček, stejně jako u obézního pacienta bez hypertenze – tedy takový, kde denní energetický příjem potravin bude nižší než energetický výdej. Tento klasický redukční jídelníček v sobě zahrnuje veškerá základní opatření, vedoucí k prevenci vzniku a rozvoje aterosklerózy. Mimo jiné se v něm doporučuje, aby pacient konzumoval mononenasycené tuky (olivový olej) a polynenasycené tuky omega-3 (tučné ryby – makrela, sardinky, losos, pstruh, štika, kapr, sleď), dýňová, lněná a slunečnicová semínka, vlašské ořechy, lněný olej. Je třeba však mít na paměti, že tyto potraviny obsahují velkou energii, což je třeba zohlednit při výpočtu denních dávek. Pacient by měl zvýšit konzumaci zeleniny a ovoce, které obsahují draslík a vlákninu. Naopak by měl omezit příjem nasycených tuků v tučných mléčných výrobcích a červeném mase. Je důležité omezit solení a příjem potravin s vysokým obsahem soli. V neposlední řadě se doporučuje omezit konzumaci alkoholu, který ve větším množství krevní tlak opět zvyšuje. A co se týká pohybové aktivity, ta je nezbytnou součástí úspěšné léčby obezity. Nejčastěji pacientům doporučujeme především zvýšení spontánní fyzické aktivity (chůze). Jde-li o extrémně obézního pacienta nebo pacienta s významným postižením nosných kloubů artrózou, nabízí se jízda na kole, rotopedu, plavání. Jedná se o pohybovou aktivitu tzv. aerobního typu, tedy pohybovou aktivitu nižší až střední intenzity, která posiluje činnost srdce a je nejúčinnější pro spalování tuků. Pacient s hypertenzí by se o tom všem měl předem poradit s lékařem. Obecně se ale pravidelná pohybová aktivita obézním s vysokým krevním tlakem doporučuje.

Kromě obezity hypertenzi způsobuje stres, dědičnost, špatný životní styl, bývá důsledkem také složitějších onemocnění… Stačí pozitivně ovlivnit jednu z jeho příčin?

Samozřejmě je ideální, když se nám podaří dostat pod kontrolu veškeré faktory, které ovlivnit dokážeme, vyjma těch, které ovlivnit nijak nedokážeme (například genetickou výbavu, věk nebo pohlaví). Avšak nelze říct, že neschopnost výrazně ovlivnit jeden z těchto faktorů by měla znamenat, že budeme rezignovat na jakoukoli snahu o eliminaci ostatních negativních vlivů. Je třeba si uvědomit, že fyziologické procesy jsou provázané a často se úspěšnost jednoho režimového opatření promítá i do dalších vlivů (např. pohybová aktivita snižuje obecnou hladinu stresové zátěže).

Kdy už k úpravě hypertenze nestačí změna životního stylu a je čas na léky?

Obecně platí, že prvotní jsou režimová opatření. Pokles hmotnosti je doposud považován za nejúčinnější nefarmakologickou léčbu vysokého krevního tlaku u obézních jedinců. Avšak někdy volíme už v první fázi léčby užití léků – zejména když víme, že onemocnění již trvá delší dobu (jsou prokazatelná orgánová poškození), anebo v důsledku vysokých hodnot krevního tlaku hrozí ohrožení zdraví pacienta (např. mozková mrtvice či infarkt myokardu). Dalším důvodem k zahájení léčby pomocí farmak je situace, kdy se nám nepodaří režimovými opatřeními tlak uspokojivě snížit. Pokud je léčba zahájena včas a dojde k žádané odezvě organismu na léčbu, je pravděpodobné, že dávky léků bude možno v budoucnu snížit na minimum, výjimečně i zcela vysadit. Jestliže však již došlo k nenávratným poškozením orgánů v důsledku dlouhodobého působení zvýšeného krevního tlaku, je léčba trvalá.

Víte, že…

…zatímco před čtyřmi lety média informovala o tom, že hypertenzí u nás trpí každý pátý dospělý, dnes už je to každý druhý? vysoký tlak je zákeřný, často o něm nemocný dlouho ani neví!

Kde vám poradí?

Máte nadváhu či trpíte obezitou? Víte, že v rodině trpíte vysokým tlakem? Neumíte si poradit se svým zdravotním stavem? Trpíte nevysvětlitelnou únavou, jejíž příčinu nikdo neumí odhalit, a k tomu pořád přibíráte? Nečekejte a jděte alespoň na preventivní prohlídku. Obrátit se můžete ale také na odborníky z pražské kliniky ENDOCARE (www.endocare.cz), specialisty na obezitu, vysoký tlak, metabolický syndrom či onemocnění štítné žlázy!

19.1.2012 9:26 | Jana Potužníková

NAHORU

Přečtením článku spálíte: Vaše váha: kg

nápověda
  1. @

    @ :-X :-X :-X :-X :-X :-X :-X :-X

    Pátek 13:40

  2. k.majča

    k.majča :-!

    Pátek 18:16

  3. danmaria

    danmaria :-( :-( O:-) O:-)

    Pátek 19:11

  4. Majule

    Majule no tak já mám spíše opačný problém... :( hodně nízký a taky to není žádný med

    Sobota 19:44

  5. macek 21-Kristýna

    macek 21-Kristýna ano vysoký tlak mě dokopal k tomu abych něco ze sebou začala dělat =-O :'( :-)

    Neděle 08:01

  6. pet-tweety

    pet-tweety ja mela vysoky tlak a to nekolik let. zacala jsem jist zdrava, netucna, nesmazena jidla, chodila jsem na salsu a plavat, snazila jsem se nestresovat (pokud to bylo mozne ;) a jako doplnek jsem zacala uzivat ciste prirodni produkt hlivu ustricnou s rakytnikovym olejem. Me osobne pomohl. Da se koupit v lekarnach nebo pres internet: http://www.vegi.cz/cz/produkt/hliva_ustricna_s_rakytnikovym_olejem

    Úterý 17:40

  7. ahoj :-D

    Pondělí 19:20

  8. čau :-X

    Pondělí 19:21

  9. hwnenwjsdiwiqedmkdwkjiwjemkjdifnjfbhbghd =-O wqdwladmkmkosd :-$

    Pondělí 14:39

Pro komentování článku je nutné být zaregistrován a přihlášen.

 
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Pro přesnější výpočet si prosím nastavte výši své váhy. Výpočet je samozřejmě nutné brát s určitou rezervou, protože každý má jiný metabolismus.